Tající ledovce by mohly uvolnit až 100 tisíc tun dávných mikrobů
Postupující globální oteplování uvolňuje z ledovců nejen pozoruhodné archeologické nálezy, ale také dávné mikroorganismy, mezi nimiž by se mohly ukrývat i nebezpečné patogeny
Planeta se otepluje, ledovce tají a z ledu vystupují na povrch věci, které v něm byly skryty dlouhou dobu. Vědci Aberystwythské univerzity ve Walesu zjišťovali, kolik mikrobů se uvolní z ledu během tání. Za tím účelem sledovali osm ledovců v Evropě a Severní Americe, a také dvě lokality v Grónsku. Výzkum zveřejnili v odborném časopisu Communications Earth and Environment.
Jejich výsledky jsou ohromující. Odhadují, že i při průměrném oteplování se uvolní do prostředí přibližně 2,9 krát 10²² buněk mikrobů. To představuje asi 100 tisíc tun živé biomasy. „Počet uvolněných mikrobů přitom závisí na rychlosti budoucího oteplování,“ uvádí Arwyn Edwards z badatelského týmu. „I když se ale nenaplní nejhorší předpovědi vývoje klimatu, počet mikrobů, kteří se z ledu uvolní, bude obrovský.“
Až roztají dávné viry
Podle Edwardse mikroorganismy z ledu obohatí půdní mikroflóru. Některé z nich ale mohou být nebezpečné. „V roztávajících ledovcích se nacházejí aktivní mikrobiální společenstva, která přispívají ke koloběhu chemických prvků a rovněž k tání ledovců. Těmto společenstvům ale stále příliš nerozumíme.“ doplňuje Edwardsův kolega Tristram Irvine-Fynn.
Nejde přitom jen o bakterie. Dřívější výzkum ukázal, že ledovce ukrývají velké množství dávných virů, z nichž mnoho je pro vědu doposud neznámých. Když se takové organismy dostanou z ledu, existuje určitá možnost, že by mohly nalézt nové hostitele a šířit se. S rostoucími teplotami se tato hrozba postupně zvyšuje. Část odborníků se domnívá, že právě tání ledovců by mohlo přispět k odstartování nové pandemie, pokud by se nějaký člověk shodou okolností ocitl ve špatnou dobu na špatném místě, kde by se mohl nakazit nějakým dávným patogenem.
TIP: Zmrzlé překvapení: Tibetský ledovec ukrýval spoustu doposud neznámých virů
Podle vědců tento scénář dokládá případ z roku 2016, kdy se na ruském poloostrově Jamal nakazily desítky lidí antraxem a dvanáctiletý chlapec infekci podlehl. Nákaza podle všeho souvisela s vlnou veder, během které v oblasti roztál permafrost a odhalil v sibiřské tundře infikovanou mršinu soba.
