Tající Antarktida zpomaluje nejmohutnější oceánský proud na Zemi
Západní příhon, největší oceánský proud na Zemi, kvůli tání ledovců zpomaluje, což může zásadně ovlivnit globální klima i mořské ekosystémy.
Největším proudem v pozemských oceánech je Západní příhon, který obtéká celou Antarktidu ve směru hodinových ručiček, zhruba mezi 40. a 60. stupněm jižní zeměpisné šířky. Šířka Západního příhonu činí 900 až 2 000 kilometrů, je hluboký až 3 000 metrů a jeho průtok v Drakeově průlivu je neuvěřitelných 135 milionů metrů krychlových vody za sekundu.
Podle studie odborníků australské Univerzity Nového Jižního Walesu, Melbournské univerzity a Norského výzkumného centra NORCE tání ledovců v Antarktidě, které je v poslední době stále intenzivnější, proudění Západního příhonu zpomaluje. Tento mechanismus má vliv na parametry globálního klimatu, jako je vzestup hladiny oceánu, oteplování oceánu nebo na životaschopnost mořských ekosystémů.
Zpomalování největšího proudu
Taimoor Sohail z Univerzity Nového Jižního Walesu a jeho spolupracovníci odhadují, že při aktuálním vývoji emisí uhlíku se do roku 2050 Západní příhon zpomalí asi o 20 procent. Také by podle vědců mělo dojít k poklesu hustoty a salinity vody Západního příhonu, což změní jeho chování. Výzkum analyzující vztah mezi táním ledovců a mořským prouděním zveřejnil odborný časopis Environmental Research Letters.
Vědci analyzovali simulace chování mořských proudů v oceánu a mořském ledu ve vysokém rozlišení, a také další faktory, které souvisejí s dopady změn teplot, salinity a větrů. V rámci výzkumu využili nejvýkonnější australský superpočítač Gadi s klimatickým modelem ACCESS-OM2-01.
Zpomalování Západního příhonu by mohlo mít závažné následky. Je asi čtyřikrát mohutnější než Golfský proud a představuje klíčovou součást systému proudění v pozemských oceánech, který zajišťuje výměnu tepla, chemických látek a organismů mezi různými částmi planety. Zpomalení takového proudění se proto může projevit na mnoha místech planety.
