V naprosté většině případů můžeme pozorovat netopýry, jak létají, případně visí. Důvod, proč je nevidíme chodit, je prostý: Většina z nich totiž tuto schopnost zcela postrádá. Netopýři jako jediní savci umějí létat, na což se s postupnou evolucí vysoce specializovali. Jejich tělo má aerodynamický tvar, kosti jsou velmi lehké a křídla relativně velká, tenká, pružná a citlivá na dotek. Vyvinula se z předních končetin, přičemž zahrnují téměř dvě desítky kloubů umožňujících značnou pohyblivost.
Co však příroda netopýrům přidala na schopnosti létat, to jim naopak ubrala na zadních končetinách, jež se jim nehodí prakticky k ničemu – kromě možnosti se zavěsit. Jsou totiž velice tenké a slabé, jejich kosti trpí značnou křehkostí, a kolena navíc zůstávají otočená dozadu. Pokud tak létavec spadne na zem, musí přední končetiny (spojené s křídly) použít k plazení, zatímco ty zadní táhne za sebou.
TIP: Bleskoví netopýři: Jejich svaly jsou až 100× rychlejší než svaly savců
Mezi zhruba 1 200 netopýřími druhy přesto najdeme dva, jež chodit zvládají – upíra obecného a mystacinu novozélandskou. Laboratorní studie například prokázaly, že první zmíněný k tomu využívá především přední končetiny a může vyvinout rychlost až 4,3 km/h, což představuje u jinak převážně létajícího savce víc než slušný výkon.
