Tajemství druhohorních savců: Vědci zjistili, jakou barvu měla jejich srst
Nový výzkum melanozomů ve fosilizovaných ostatcích savců z období druhohor odhalil, že tito dávní tvorové měli pravděpodobně tmavou, nenápadnou srst, což naznačuje jejich noční způsob života.
V druhohorách žila celá řada savců, kteří byli společníky neptačích dinosaurů. Naše znalosti o nich jsou stále jen omezené, podobně jako fosilní záznam, který o těchto savcích máme k dispozici. Mezinárodní tým paleontologů, geovědců a biologů se nedávno rozhodl prozkoumat melanozomy dnešních savců a srovnat je s několika fosilními druhy.
Melanozomy jsou buněčné organely odpovědné za pigmentaci. Dřívější výzkumy ukázaly, že analýza melanozomů v peří a kůži fosilizovaných dinosaurů umožňuje určit jejich původní zbarvení. Tento přístup se osvědčil u různých druhů dinosaurů, vědci se proto rozhodli zjistit, zda by mohl být aplikován i na savce žijící ve stejném období.
Černí jako noc
Ruoshuang Liová z Čínské univerzity geologických věd v Pekingu a její kolegové nejprve analyzovali uspořádání melanozomů u 116 žijících druhů savců pomocí elektronové mikroskopie a spektroskopie. Získaná data poté použili k vytvoření prediktivního modelu a následně stejným způsobem analyzovali i šest fosilizovaných savčích exemplářů z mezozoika. Výsledek ukázal, že všichni tito dávní savci měli pravděpodobně matnou tmavou srst.
Závěr je podle vědců logický, protože se předpokládá, že savci v době dinosaurů byli malí a převážně noční tvorové. Dnes žijící drobní noční savci, jako krtci či hraboši, mají často také tmavé zbarvení, což jim pomáhá splynout s okolím a chránit se před predátory.
Po vyhynutí dinosaurů se savci diverzifikovali a začali obývat rozmanitější prostředí, což vedlo k vývoji různých barev srsti a kůže. Vědci také naznačují, že vysoký obsah melaninu ve srsti dávných savců mohl mít i další výhody, například jim mohl pomáhat s termoregulací nebo posilovat mechanickou odolnost srsti.
