Střídmě dávkovaný stres působí blahodárně na paměť

Být ve stresu není příjemné. Stres ale zároveň mobilizuje organismus při zvládání zátěže, což může mít nečekané blahodárné důsledky. Nový výzkum amerických odborníků přichází se zjištěním, že malý či střední stres zřejmě podporuje krátkodobou paměť.

Tým neurovědců Georgijské univerzity zapojil do výzkumu více než 1 200 univerzitních studentů, kteří absolvovali test paměti, založený na rozeznávání určitých nástrojů a tváří. Zároveň jim byly skenovány mozky pomocí zobrazování magnetickou rezonancí a vědci s využitím dotazníků zjišťovali jejich momentální psychický stav. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Neuropsychologia.

Lehký stres pohání pracovní paměť

Badatelé sledovali aktivitu v mozku účastníků experimentu a všimli si, že když někdo uváděl vyšší míru stresu, oblast v jeho mozku zodpovědná za krátkodobou (neboli pracovní paměť, anglicky „working memory“) vykazovala nižší aktivitu. Naopak u lidí, kteří udávali nízkou až střední úroveň stresu, docházelo v oblasti pracovní paměti k vyšší aktivitě.

Co je ještě lepší, zvýšená aktivita pracovní paměti u lidí prožívajících přiměřenou úroveň stresu těsně souvisela s jejich lepšími výsledky ve zmíněném paměťovém testu. Badatelé upozorňují, že přímo netestovali vliv stresu na pracovní paměť, ani to, jaké množství stresu je pro paměť optimální, objevili ale zajímavou spojitost, která si jistě zaslouží detailní výzkum.

TIP: Nebezpečný stres: Jak poznat, kdy jde do tuhého a co nám radí odborníci?

Představa, že stres působí na lidské duševní schopnosti a že může mít i pozitivní vliv, souvisí s kontroverzní hypotézou hormeze (z řeckého hormeion = posílit), která v oblasti toxikologie předpokládá, že malé dávky toxických nebo třeba radioaktivních látek mohou mít pozitivní vliv na organismus. S teorií hormeze koketují příznivci homeopatie a její výsledky nejsou příliš přesvědčivé. Z toho důvodu nemá mezi vědci zrovna na růžích ustláno.