Strážci svatyně: Vojenskou sílu amfiktyónií využil i Filip Makedonský
Zatímco kněží se ve starověkém Řecku starali o duchovní stránku správy svatostánků, takzvaná amfiktionie, měla prostřednictvím svých rad na starosti vše světské a praktické. O co šlo?
Amfiktionie znamená v překladu „ti, kteří dlí v okolí“. Šlo o náboženské skupiny, které se v antickém Řecku zpravidla soustředily kolem konkrétní svatyně zasvěcené určitému bohu či bohyni. Střežily svatyni a její poklad, pečovaly o poutníky, kteří ji navštěvovali, ale také organizovaly náboženské slavnosti a hry. Amfiktionie se ve zkratce starala o zajištění materiální stránky provozu chrámu. Mělo to své výhody!
Soudržnost
Členy těchto spolků se už od 9. až 8. století před Kristem stávaly řecké kmeny a městské státy, které společně spravovaly danou svatyni. Amfiktionie mimo jiné pomáhaly posilovat pocit jednoty a bratrství v regionu, který byl jinak rozdroben mezi různé, mnohdy soupeřící státní útvary. Sdružené kmeny se například zavazovaly k tomu, že si v případě válečných konfliktů nebudou vzájemně bořit města nebo si přerušovat přívod pitné vody. Svým způsobem tak šlo o vůbec první mezinárodně platné válečné konvence.
Mezi tato nejznámější uskupení patří ta élidská. Proč? Inu, měla na starosti nadmíru důležité posvátné místo: Olympii. Zdejší amfiktionie tak zajišťovala nejen pořádání olympijských her, ale především udržování a vynucování tzv. ekecheirie, tedy posvátného míru. Ve starověkém Řecku totiž platilo, že během pořádání těchto her musí všude zavládnout klid zbraní, aby všichni účastníci mohli alespoň na čas hodit za hlavu všechny sváry a oddat se nerušeným sportovním kláním.
Přesahy
Amfiktionie mnohde přerostly svůj náboženský význam. Například unie vedená Athénami, která pečovala o Apollonův chrám na ostrově Délos, položila základ pro takzvaný délský námořní spolek. Ten sehrál zásadní roli při ochraně antického Řecka před nájezdy dobyvačných Peršanů.
Zásadní pro dějiny peloponéského ostrova byla také Pylsko-delfská amfiktionie. Ta měla na starosti ochranu chrámu bohyně Demeter poblíž legendárního Thermopylského průsmyku a neméně proslulou Apollonovu věštírnu v Delfách. Tuto takzvanou Amfiktionskou ligu tvořilo dvanáct řeckých kmenů. Společně „jen tak mimochodem“ vytvořili značný vojenský kolos, který využívali při dobyvačných taženích. Ta do dějin vešla pod názvem Svaté války. Mířily na řecké kmeny mimo Ligu, o kterých se Pylsko-delfská amfiktionie domnívala, že ohrožují jejich posvátná místa. Terčem se tak v 5. a 4. století př. n. l. stalo hlavně území Fókidy ve středním Řecku.
TIP: Prorokové starého světa: Jak se věštila budoucnost v antickém Řecku a Římě?
Náboženský spolek tak nakonec sloužil hlavně k územnímu rozmachu členských států. V tomto případě Liga dokonce posloužila jako výtah k moci Filipu II. Makedonskému, otci Alexandra Velikého.
