Start v -52 °C: Na Dálném východě se uskutečnil supermrazivý maraton
Na start běhu nedaleko ruského Ojmjakonu se 5. ledna postavilo 16 běžců ve věku od 21 do 71 let. Organizátoři připravili celkem pět tratí na 5, 10, 20, 30 a 42 kilometrů. Nejdelší trať ale kvůli extrémnímu mrazu nezvládl ani jeden ze závodníků
V letošním premiérovém ročníku se na trať postavili pouze domácí běžci z Ruska, závod ale přilákal diváky z celého světa. Povzbudit odvážné maratonce přijeli fanoušci z Austrálie, Tchaj-wanu, Japonska nebo třeba z Indie. „V příštím roce rozhodně plánujeme další ročník, sportovci z celého světa jsou vítáni,“ láká odvážné běžce organizátorka Sargylana.
V extrémním počasí byly k vidění skutečně působivé výkony. Anastasia Stepanova, matka osmi dětí, zvládla 25kilometrovou trať za 4 hodiny a stejně se vedlo i další ženě na startu Valentině Dorgujevě. Nejstarší účastník závodu, 71letý Jegor Permjakov, si poradil s 15kilometrovou tratí za dvě a půl hodiny. Nejmladší běžec 21letý Innokentij Olesov uběhl 10kilometrovou trať za hodinu a 8 minut.
TIP: Běžela v sukni a v sandálech z pneumatik: Přesto vyhrála ultramaratonský závod
Nejdelší vzdálenost zdolal Ilja Pesterev, mimo jiné starosta jakutské obce Emissy, který 39 kilometrů dlouhou trať zvládl za 3 hodiny a 53 minut. V okamžiku, kdy Pesterev do závodu vybíhal, ukazovala rtuť teploměru –52 °C. Po čtyřech hodinách extrémní dřiny teploměr ukazoval –48 °C. Do cíle maratonského běhu mu tentokrát chyběly pouhé 3 kilometry.
Nejchladnější vesnice na světě
Extrémní počasí v Ojmjakonu má na svědomí subarktické klima, které rovněž způsobuje, že je země trvale zmrzlá, a vysloužilo místu i přezdívku „sibiřský pól zimy“. Asi 500 tamních obyvatel čelí krutým mrazům především od prosince do února, kdy se teploty pohybují okolo −50 °C. 26. ledna 1926 zde ale byla naměřena i teplota −71,2 °C. Milovníci tepla si však v Ojmjakonu nepřijdou na své ani v létě a útěchou jim zřejmě nebude ani ujištění, že v červnu a červenci rtuť teploměru nikdy neklesá pod −10 °C.
