Soužití afrických velikánů: Boj o africké království mezi slony a lvy

Jedním ze dvou soupeřů, kterým v tomto článku budeme věnovat pozornost, je největší suchozemský savec – slon. Druhým je pak největší kočkovitá šelma Afriky – lev. Lvi a sloni spolu obvykle dokáží bez problémů sdílet jedno území. My si ale ukážeme i druhou stránku jejich soužití, kdy je jim společně obývané místo příliš malé a jsou okolnostmi nuceni k chování, které není úplně standardní. Nejprve se podívejme, jak vypadá současný život obou aktérů, na nějž má činnost člověka vzrůstající a ne právě pozitivní vliv.

Efekt odříznutého města

Představte si velké město, jehož obyvatelům by třeba jen na pár dní byly přerušeny veškeré kontakty s okolím. Město by zůstalo izolováno od světa jako malý ostrůvek. Přestala by fungovat doprava, za pár dní by hrozil nedostatek jídla a lidé by se dostávali do stresu. Přišli bychom o jistotu velkého mraveniště, kde je spoustou jedinců v pozadí zajišťováno jídlo, pití, prostředky ke komunikaci, bezpečnost a mnoho dalšího. Kontakty s rodinami bydlícími mimo město by nebyly možné. Líbilo by se to někomu? Určitě ne.

TIP: Někdejší africký vládce bojuje o holé přežití aneb Problémy krále zvířat

Přesně takové situace ovšem způsobujeme zvířatům, tedy nejen slonům, svojí činností my, lidé. Znemožnili jsme jim přirozenou migraci a donutili je žít na malých ostrůvcích, které zbyly z původních obrovských oblastí, kde se tito tvorové mohli dříve bez omezení pohybovat. Tyto zmenšené oblasti jsou ještě dál přerušovány ploty, silnicemi a v neposlední řadě zemědělskými pozemky. Sloni tak byli připraveni o prastaré migrační stezky, o vodu, území a potravu. Znemožňujeme jim rovněž kontakt s jinými skupinami slonů včetně jejich příbuzných. Afričtí obři jsou přitom nesmírně společenská zvířata a kontakt s jinými skupinami je pro ně velmi důležitý. Na druhou stranu jsme tímto drastickým zmenšením původních oblastí dosáhli i toho, že se sloni na některých místech přemnožili. Ničí zemědělcům jejich úrodu na polích, pošlapávají ploty a dostávají se do přímého konfliktu s člověkem.

Bludný kruh rozvrácených rodin

V místech, kde se sloni přemnožili, nejsou problémem pouze pro farmáře. Okolní přírodu zdevastovali natolik, že nemají dostatek ani ostatní zvířata a dokonce ani samotní sloni. Tito obři vždy dokázali měnit tvář krajiny, ale dosud nikdy nebyly následky pro vše živé v okolí tak drtivé. Tím vším je však nejčastěji vinen nedostatek prostoru. V některých oblastech, kde finance nejsou až takovým problémem, jsou sloni například přemisťováni do jiných parků nebo rezervací. Jinde se situace bohužel řeší odstřelem jak jednotlivých problémových kusů, tak celých rodinných stád.

Sloni jsou vnímavá zvířata a stres, který je doprovází, velice špatně snáší. Díky příslovečné sloní paměti si negativní zážitky spojené s lidmi i pamatují. Jsou například zdokumentovány případy, kdy byla ze stáda odvezena mladá zvířata, kterým byli v jejich přítomnosti zastřeleni rodiče. Z mláďat se pak v dospělosti stávají nebezpeční rabiáti – jak pro lidi, tak pro ostatní zvířata. Podobnost s výchovou dětí je v tomto případě hodně nápadná a určitě ne náhodná. Zpřetrhané rodinné vazby, kde mladé sloní samce nemá v novém prostředí kdo usměrnit, protože matka a starší příbuzní byli odstraněni a dospělí sloní samci se v tomto místě nevyskytují, můžou způsobit i to, že si „výrostci“ díky své velikosti začnou troufat na jiná zvířata a někdy je i agresivně napadají nebo dokonce zabíjejí. Výjimkou nejsou ani případy, kdy tato frustrovaná zvířata napadají lidi. Žádné chování není bez následků a tak se nebezpeční sloni znovu přemisťují nebo zabíjejí. Někdy tak ale dochází k situacím, které škodí celému stádu. Nejsou totiž vzácné případy, kdy byli v rámci „zátahu na nevyzpytatelné slony“ postříleni nejstarší jedinci ze stáda. Ti však znali různé vodní zdroje v okolí i ve značně vzdálených místech a jejich odstraněním byl zbytek stáda v období sucha prakticky odsouzen k smrti. A jsme znovu v bludném kruhu, za nějž sloni rozhodně nejsou odpovědní.

Strůjci lví hrozby

Ani lvi to nemají lehké a zásahy člověka jim způsobují podobné problémy jako slonům. I pro ně je hlavním problémem neustále se zmenšující prostor, což má za následek několik nepříjemných jevů. Lví teritoria jsou po Africe rozeseta jako malé ostrůvky a zejména lví samci tak v mnoha oblastech ztratili možnost přirozeného pohybu mezi smečkami, který je nutný, aby nedocházelo k rozmnožování příbuzných jedinců. Jinde byla lidmi vyhubena jejich přirozená kořist a šelmy tak byly nuceny přesunout se na jiná teritoria. Někde ovšem okolnosti donutily lvy zůstat na původních místech, a tak se predátoři museli přeorientovat na jiný druh kořisti. Bohužel pro Afričany se někde stali obětí lidé. Ze lvů se stali lidožrouti, kteří člověka loví stejně, jako jiné smečky pronásledují býložravá zvířata. Na výše uvedených případech je vidět, jak zničující vliv má činnost člověka na divoká zvířata a jak se často obrací zase proti lidem.

Příměří mezi veličenstvy

Lev bývá lidmi často označován za krále zvířat. Přitom je dnes snad už dostatečně známé, že tato představa patří jen do pohádek. Kdo v Africe byl, nebo sleduje přírodopisné dokumenty, ví, že lev například spoustě zvířat uhne z cesty, včetně různých druhů býložravců. Takové chování je zcela běžné zejména na místech, která nebyla příliš ovlivněna lidskou činností a nedochází tak často k extrémním situacím, kterým jsou dnes zvířata na mnoha jiných místech vystavena.

V Africe stále existují regiony, kde lvi a sloni mají dostatek prostoru a žijí vedle sebe bez větších problémů. Konflikty mezi nimi nastávají občas u vody, kde se tato nádherná zvířata často potkávají. Sloni však u vody nemají konkurenci a lvi jim ustupují z cesty. Sloni obvykle lvy u vody netolerují a starší slůňata si občas dokonce hrají na dospělé a šelmy pěkně prohánějí. Přesto se dá říct, že na těchto územích spolu lvi a sloni žijí v příměří. Jen občas lvi uloví menší slůně. Slon zde ale netvoří přirozenou lví kořist. Sloní rodiny svoje mláďata pečlivě chrání a lvi to velmi dobře vědí.

Past u zdroje vody

Kvůli lidem nemají lvi na některých územích dostatek přirozené kořisti. Zvířata jsou nucena žít na malém prostoru a přizpůsobit se nezvyklé situaci. Stává se tak, že se velké lví smečky specializují na lov slonů. K tomuto jevu dochází ve více částech Afriky zejména v období sucha. Vím o třech takovýchto oblastech ve dvou afrických státech a jsem si jist, že existují mnohé další.

Situaci také znesnadňuje sucho, jenž znásobuje problémy, ve kterých se zvířata ocitají. Stále častější extrémní klimatické výkyvy se nevyhýbají ani Africe a sucho někdy trvá opravdu dlouho. Nedostatek potravy a vody trápí jak masožravce, tak býložravce. Lvi se v tuto dobu prakticky neustále zdržují u napajedel a číhají na slony, kteří se dříve či později musí přijít napít. Jak je všeobecně známo, sloni se velice rádi zdržují u vody déle. Koupou se a hrají si v ní. V tomto těžkém ročním období se ale samice se slůňaty k napajedlu doslova přiřítí, rychle se napijí a zase mizí v buši. Chodí sice k vodě ve dne i v noci, ale od napajedla se snaží co nejdřív vzdálit, protože jim od lvů právě zde hrozí největší nebezpečí, zejména po setmění. Lvi dávají přednost nočnímu lovu, ale v období sucha si na slony troufají i ve dne.

Souboj o pomyslný trůn

Období dlouhého sucha je pro zvířata náročné jak fyzicky, tak psychicky. Sloní rodiny žijí v tuto dobu ve velkém stresu. Proto se občas stává, že když na stádo zaútočí lví smečka, dospělí sloni za sebou „zapomenou“ slůně. Osud mláděte je tím většinou zpečetěn. Lvi umí ve stádě udělat zmatek a následně ho využít ve svůj prospěch. V období, kdy je každá kapka vody vzácná a zvířata jsou vysílená, mají nad slony jistou převahu.

Velká lví smečka dokáže zabít i dospělou sloní samici. Tuto informaci mám potvrzenou od lidí v Africe, kteří mezi zvířaty žijí od dětství. Lvi při takovémto lovu naskáčou na tělo oběti a snaží se slona povalit. Slon má vleže velmi ztížené dýchání, jak kvůli své hmotnosti, tak kvůli plícím, která má přirostlá k hrudníku. Lvi toho umí dokonale využít. Výše uvedené se ale nevztahuje na dospělé sloní samce. Ti se i kolem napajedel pohybují relativně s jistotou. Ani velká lví smečka totiž nedokáže ulovit zdravého a dospělého sloního býka, i když ho dokáže pořádně vylekat. Jak již bylo zmíněno, sloni jsou v této době nervózní. Často na lvy při setkání demonstrativně a preventivně útočí a snaží se je zastrašit.

Dva afričtí velikáni v období sucha bojují o nadvládu nad územím, v němž spolu v jiném ročním období umí bez velkých problému žít jeden vedle druhého. Z našeho pohledu bývají boje kruté, ale v přírodě pořád platí jedna zásada. Mezi zvířaty není místo pro slitování a pro slabé.