Sourozenci na stejné oběžné dráze? Astronomové poprvé objevili zárodek trojanské exoplanety
Astronomové objevili v okolí vzdálené hvězdy útvar, který se pravděpodobně pohybuje po stejné oběžné dráze, jako již dříve nalezená extrasolární planeta. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o oblak související s procesem vzniku další planety.
Skupiny drobných kamenných těles – planetek – obíhajících po stejné oběžné dráze jako větší planeta známe ze Sluneční soustavy. Typickým příkladem jsou takzvaní trojané Jupiteru – skupina více než 12 tisíc asteroidů pohybujících se kolem Slunce po stejné dráze jako plynný obr Jupiter. Astronomové proto očekávají, že podobné objekty nebo skupiny těles se vyskytují i na oběžných drahách extrasolárních planet u jiných hvězd. Důkazy však dosud chyběly.
„Trojané v extrasolárních systémech byly dosud objekty bájné jako jednorožec: teoreticky mohou existovat, ale nikdo je zatím neviděl,“ říká s nadsázkou spoluautor práce Jorge Lillo-Box ze španělského Centra pro astrobiologii.
Vědeckému týmu využívajícímu radioteleskop ALMA se nyní podařilo v systému PDS 70 najít zatím nejpřesvědčivější důkaz, že trojanské planety by mohly skutečně existovat. Je známo, že kolem této mladé hvězdy obíhají dvě obří exoplanety podobné Jupiteru, nesou označení PDS 70b a PDS 70c. Na základě analýzy archivních pozorování soustavy PDS 70 získaných pomocí ALMA astronomové nalezli na dráze planety PDS 70b oblak částic přesně v místě, kde by se měli nacházet její trojané.
Sourozenci na stejné oběžné dráze
„Teoretická předpověď existence dvojic planet podobné hmotnosti sdílejících jednu oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy – takzvané trojanské nebo koorbitální planety – se objevila před dvěma desítkami let. A nám se podařilo najít první indicii, která dává této teorii za pravdu,“ říká Olga Balsalobre-Ruza, hlavní autorka práce publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.
Trojané se vyskytují ve dvou rozsáhlých oblastech v okolí Lagrangeových bodů (L4 a L5) soustavy hvězda-planeta, v místech, kde společným gravitačním působením dochází k zachycení objektů na stabilních drahách. Při průzkumu těchto dvou oblastí na oběžné dráze planety PDS 70b astronomové nalezli v jedné z nich slabý signál, který naznačuje, že by se zde mohl nacházet oblak drobnějších objektů o celkové hmotnosti až dvojnásobku našeho Měsíce.
Vědci se domnívají, že oblak by mohl být známkou přítomnosti existující nebo formující se trojanské exoplanety v tomto systému. Na plné potvrzení tohoto pozorování si členové týmu budou muset počkat nejméně do roku 2026, kdy se pokusí pomocí ALMA zaznamenat, zda se planeta PDS 70b a oblak pohybují po oběžné dráze kolem hvězdy společně. Pokud by se tato domněnka potvrdila, půjde o dosud nejpřesvědčivější důkaz, že dvě planety mohou sdílet jednu oběžnou dráhu. „To by znamenalo průlom ve studiu exoplanetárních systémů,“ upozorňuje Olga Balsalobre-Ruza.
TIP: Velmi těsná dvojčata: Novorozené hvězdy dělí pouhých 4,5 miliard kilometrů
„Budoucnost tohoto směru výzkumu je vzrušující a my se nemůžeme dočkat zvýšení výkonu radioteleskopu ALMA. Je plánováno na rok 2030 a dramaticky zlepší schopnost pole ALMA charakterizovat trojany v mnoha dalších planetárních systémech,“ dodává Itziar De Gregorio-Monsalvo.
