Souboj ideologií: Pařížská světová výstava předznamenala střet Německa a Sovětského svazu
Poslední světová výstava, která se konala v Paříži, byla, stejně jako olympiáda v Berlíně o rok dříve, poznamenána soupeřením nacistického Německa a Sovětského svazu s okolním světem
V pořadí 20. světová výstava se konala v Paříži mezi 25. květnem a 25. listopadem 1937 a měla odrážet téma Umění a technika v moderním životě. Jak tvrdil generální komisař celé akce Edmond Labbé: umění a technologie nestojí proti sobě, ale navzájem se podporují – krása a umění musejí být v nové době nerozlučně spojeny. Poněkud ironičtěji zní, že celý podnik měl také motivovat národy k míru. V éře doznívající hospodářské krize a mezinárodního politického napětí šlo o předsevzetí bohulibé, ale sisyfovsky nesplnitelné.
Zcela přiléhavě to ilustrují dva nejdiskutovanější a nejoceňovanější pavilony zemí, které v následujících letech ostře proměnily politickou realitu celého světa. Ano, šlo o bolševický Sovětský svaz a nacistické Německo. Oba navíc stály naproti sobě, skoro symbolicky, chce se říct – alespoň do své spřízněnosti diktátorským režimem, jež v nich vládl.
Na jedné straně se tedy k nebi vypínalo pětadvacet metrů vysoké sousoší Dělník a kolchoznice od ruské sochařky Věry Muchinové. A na druhé postávalo šest obřích nahých svalovců ze dvou monumentálního sousoší od Josefa Thoraka. Na ně ze střechy pavilonu navrženého prominentním architektem Alberem Speerem shlížela zlatá orlice s dubovým věncem a svastikou v pařátech. Speer ve své biografii později přiznal, že letmo nahlédl do plánů sovětského pavilonu a své návrhy tak od počátku plánoval jako konfrontaci se Sovětským svazem a souboj dvou velmocí i principů. Obě stavby zkrátka už z dálky hlásaly ideologii a propagandu svých vůdců, přesto získaly zlatou medaili!
