Sonda Juno přinesla nová fakta o největší bouři na Jupiteru

Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje dlouhotrvající anticyklonu, tedy obří vír, který se zformoval kolem oblasti vysokého tlaku. Podobných bouří najdeme v nestálé atmosféře planety desítky. Velká rudá skvrna je však výjimečná svou „trvanlivostí“ – víme o ní totiž již více než 400 let. Podrobná pozorování ovšem ukazují, že se postupně zmenšuje. 

Zmenšující se gigant

Na konci 19. století se její příčný rozměr odhadoval na 41 000 km, při průletech Voyagerů v letech 1979 a 1980 už jen na 23 000 km a v roce 2014 již měřila v průměru méně než 16 500 km. Podle čerstvých zjištění sondy Juno měří velká rudá skvrna 16 000 kilometrů a její tvar se mění z výrazného oválu na kruh.

TIP: Bouře ve Sluneční soustavě: Uragán větší než Země

Zatímco velikost skvrny je relativně dobře zdokumentovaná, o její skutečné hloubce vědci doposud jen spekulovali. Měření pomocí Mikrovlnného radiometru (MWR), který má sonda Juno na své palubě, ukázala, že bouře zasahuje mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo. Ukazuje se, že tento mohutný vír sahá až 300 kilometrů do atmosféry planety. 

V pořadí již osmý blízký průlet sondy Juno odhalil také novou, doposud neznámou radiační zónu. Ta se podle vědců nachází v blízkosti Jupiterova rovníku. Detektor energetických částic JEDI (Jovian Auroral Distributions Experient) zde odhalil proud neutrálních iontů vodíku, kyslíku a síry pohybujích se rychlostí blízkou rychlosti světla. Podle vědců jde o částice odvozené z energeticky neutrálních atomů (rychle se pohybujících iontů bez elektrického náboje) pocházejících z plynu Jupiterových měsíců Io a Europy.