Somaliland: Neuznaná oáza demokracie v Africkém rohu
Republiku Somaliland na východě Afriky oficiálně neuznává žádná země světa. Samozvaný stát, vyhlášený v roce 1991, však o mezinárodní status horlivě usiluje. A jelikož patří tamní politická situace k nejstabilnějším na černém kontinentu, daří se Somalilandu udržovat diplomatické vztahy s řadou protějšků
Na první pohled nemá somalilandská vlajka s celomodrou somálskou standartou téměř nic společného: Tři vodorovné pruhy plní barevnou symboliku a černá hvězda uprostřed odkazuje k zániku snu o Velkém Somálsku. Bílý nápis v zeleném pruhu představuje šahádu, islámské vyznání víry. Tzv. panarabské barvy jednotlivých pruhů reprezentují prosperitu, mír a krev předků prolitou v bojích za svobodu. Návrh byl oficiálně schválen v červnu 1996.
Zatímco sousední Somálsko se stalo synonymem pro zaostalý, chudý a válkou zmítaný region, o bezmála šestimilionovém Somalilandu nic podobného ani zdaleka neplatí. Za uplynulých třicet let dokázali místní obyvatelé, vzešlí z původních klanových uskupení, vybudovat demokratický a víceméně nezávislý stát s regulérní vládou, vlastní měnou i ústavou. V ní se mísí tradiční a západní prvky: Politické uspořádání například kopíruje původní společenskou organizaci, takže příslušníci hlavních klanů mají zajištěno místo v dvoukomorovém parlamentu.
Mezinárodní pozorovatelé přitom konstatují, že dosavadní volby probíhaly vždy překvapivě poklidně. Hlasování v krajích z roku 2002 označili dokonce za nejklidnější v celé Africe za poslední dvě dekády.
Bez nároku na pomoc
Navzdory převládajícímu bezpečí však celá polovina státního rozpočtu směřuje na obranu. Existence armády – čítající na třicet tisíc vojáků, tedy o čtyři tisíce víc než ta česká – má nicméně spíš preventivní povahu. Coby mezinárodně neuznaný stát totiž Somaliland nemůže spoléhat na podporu jiných zemí nebo organizací.
Stejně jako třeba Kosovo, Abcházie či Tibet patří mezi členy Organizace nezastoupených národů, zároveň se ovšem usilovně snaží budovat diplomatické vazby s celým světem. V současnosti udržuje kontakt například se sousední Etiopií a Džibutskem, ale rovněž s Tchaj-wanem, Švédskem, Velkou Británií či Liberlandem – dalším neuznaným státem, který v roce 2015 vyhlásil Čech Vít Jedlička. Oba regiony uzavřely před čtyřmi lety vzájemnou smlouvu o ekonomické spolupráci.
Přístav budoucnosti
Ekonomika mladé republiky, jejíž území přesně kopíruje hranice někdejšího Britského Somálska (viz Stručné dějiny), se nachází teprve v počátcích rozvoje a příslušné ukazatele tomu odpovídají: Tamní HDP na hlavu se řadí mezi nejnižší nejen v Africe, ale celosvětově. Naprostou většinu populace živí chov dobytka, dvě třetiny území pokrývají pastviny a Somaliland každoročně vyváží 24 milionů kusů skotu. Na dobytčích trzích v Burau a Yiroowe pak denně změní majitele na deset tisíc koz a ovcí. Do budoucna se však těžiště hospodářství možná přesune jinam.
Naději skýtá nedávný objev ropy v příbřežních oblastech, jakož i strategická poloha Somalilandu v Adenském zálivu, kudy putuje třetina globální lodní dopravy. Místní vláda proto v roce 2016 podepsala smlouvu s dubajskou logistickou společností DP World v přepočtené hodnotě devíti miliard korun, s cílem proměnit nejdůležitější somalilandský přístav Berbera v hlavní centrum obchodního styku se Spojenými arabskými emiráty a s Etiopií.
Stát, který (ne)existuje
V rámci somálského území nepředstavuje Somaliland jediný samozvaný stát: V roce 1998 vyhlásil neoficiální autonomii region Puntland v samotném východním cípu Afrického rohu. Dvoumilionová republika překonává Somaliland rozlohou zhruba o pětinu a svůj název odvozuje od legendární staroegyptské země Punt, jež mohla podle některých historiků ležet právě na území dnešního Somálska. Puntland má vlastního prezidenta i armádu, na rozdíl od Somalilandu však neusiluje o úplné odtržení a preferuje status jedné ze somálských federativních republik.
Stručné dějiny
Somaliland sice najdeme na mapách teprve tři dekády, ovšem podle archeologických nálezů byl Africký roh prokazatelně osídlen již v mladší době kamenné, přibližně před deseti tisíci lety – jak dokládají například jeskynní malby v Laas Geel.
Nakonec islám
Ve starověku křižovaly územím dnešního Somálska pastevecké kmeny různého etnického původu, usazovaly se a vytvářely městské státy i království. Během prvních staletí po přelomu letopočtu se k nim pak připojili rovněž arabští kočovníci a zakládali různě vlivné sultanáty.
Ačkoliv se oblast střídavě ocitala pod nadvládou sousední křesťanské Etiopie, postupně převážil islám – především v důsledku mocenského rozmachu Osmanské říše, jejíž vliv sahal v 16. století až do subsaharské Afriky. Následně převzal správu regionu Egypt, v jehož rukou pak zůstal až do 19. století a nástupu evropského kolonialismu.
Nový na mapě
V roce 1882 se Egypt proměnil v oficiální državu Velké Británie a dva roky nato získalo území dnešního Somalilandu oficiální status britského protektorátu, zatímco východ současného Somálska náležel Itálii. Uvedené uspořádání přetrvalo do roku 1960, kdy vznikla nezávislá Somálská republika a Somaliland tehdy tvořil jednu z jejích provincií.
O 31 let později vyhlásili místní obyvatelé autonomii pěti z celkových osmnácti somálských krajů, přičemž hranice nově vzniklého Somalilandu odpovídaly někdejšímu britskému protektorátu. Roli hrála mimo jiné snaha distancovat se od občanské války, jež v Somálsku vypukla rovněž v roce 1991 – mír se přitom nepodařilo uzavřít dodnes.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 5,7 milionu
- očekávaná doba dožití: 58 let
- prům. počet dětí: 5,7 na ženu
- věková struktura: 45 % obyvatelstva do 15 let, 3 % obyvatelstva nad 65 let
- městské obyvatelstvo: Hargeisa má 1,2 milionu obyvatel
- státní náboženství: islám
- jazyky: arabština, somálština, angličtina
- gramotnost: 93 %
Politika
- státní zřízení: oficiálně neuznaný stát na území Somálska
- prezident: Muse Bihi Abdi (od roku 2017)
- volby: dosud se konaly nepravidelně na základě aktuální politické situace
Ekonomika
- HDP na hlavu: 675 dolarů; Česko – 41 134 dolarů, odhad z roku 2018
- měna: somalilandský šilink, s kurzem 390 : 1 Kč
Geografie
- rozloha: 177 000 km², asi 2,2násobek Česka
- charakter území: pouštní; regionem se táhne horský hřeben, pouze při pobřeží se rozkládá rovina
- podnebí: suché až polosuché rovníkové, s obdobím dešťů mezi březnem a červnem
- min. noční / max. denní teploty (°C) v Hargeise: leden–březen 11/28, duben–červen 16/31, červenec–září 17/31, říjen–prosinec 12/28
- nejvyšší bod: Shimbiris, 2 460 m n. m.