Slavné chyby v čase: Šestice anachronismů filmového plátna
Pod pojmem anachronismus se ukrývá historická nepřesnost nebo umístění postavy, myšlenky či jiného jevu v knize nebo filmu, jež neodpovídají zachycené době. Vznikají obvykle z nedbalosti a nevyhnuly se jim ani legendy stříbrného plátna
Forrest Gump | vznik: 1994 | režisér: Robert Zemeckis
Cestu Forresta Gumpa 20. stoletím lemují historické nepřesnosti. Za války ve Vietnamu pijí například vojáci pivo Budweiser a Miller, ale na plechovkách jsou loga z roku 1994. Když v roce 1974 zkusí Forrest štěstí při lovu krevet, „chytí“ obal nápoje Mello Yello, který se začal prodávat až o pět let později. Hned několik chyb pak skrývá dopis z roku 1975, v němž společnost Apple děkuje Gumpovi za nákup akcií: Text je napsán písmem, které firma používala až od roku 1984, a na akciový trh navíc vstoupila teprve počátkem 80. let. (foto: Profimedia)
Ve snímku ověnčeném pěti Oscary se to anachronismy doslova hemží: Skotové 13. století, kteří v něm bojují za nezávislost, například nosí tartanové kilty. Ty však přišly do módy až ve viktoriánské éře, zhruba 400 let po událostech filmu. Dokonce i legendární látka představuje výtvor 16. století. V některých záběrech jsou navíc hercům vidět plomby a proslýchá se, že se řada bojových scén musela přetáčet, neboť si komparzisté zapomněli sundat hodinky či sluneční brýle. Z pohledu historika je ve filmu špatně téměř všechno, od účesů, přes líčení, po datování dějinných událostí. Přesto se Statečné srdce řadí mezi výjimečné počiny světové filmotéky. (foto: 20th Century Fox)
O tisíc let dřív
300: Bitva u Thermopyl | vznik: 2006 | režisér: Zack Snyder
Adaptace komiksového hitu 300: Bitva u Thermopyl si s historií i mytologií zahrává snad ve všech ohledech. Vykresluje Sparťany jako bojovníky za svobodu, ačkoliv jejich společnost stavěla na utlačování ohromného množství otroků. Peršané házejí po protivnících zápalnou směs známou jako „řecký oheň“, ta však byla vynalezena až v 7. století. Asi nejhrubší dějinnou nepřesnost snímku pak představuje opovrhování brněním ze strany Sparťanů. V ozbrojeném boji znamená kus tvrdé ochrany na břiše rozhodně dobrý nápad – a věděli to i dávní válečníci. (foto: Warner Bros)
Odlišné hranice
Titanic | vznik: 1997 | režisér: James Cameron
Titanic režiséra Jamese Camerona mimo jiné hrdě prezentoval, že využil skutečné záběry ikonického vraku. Nakonec se to však ukázalo jako dvojsečná zbraň, protože se film následně v některých případech neshodoval s realitou. Všechny lodní mapy ve snímku navíc ukazují hranice a názvy států, jaké existovaly v roce 1997. Hlavní hrdinka Rose také na palubě obdivuje Lekníny od Clauda Moneta, jenže obraz na nešťastné lodi nebyl. A když Jack z přídě křičí, že je králem světa, vyskakují z vln Atlantiku delfíni žijící běžně v Tichém oceánu. (foto: Profimedia)
Křeslo, nebo provaz
Zelená míle | vznik: 1999 | režisér: Frank Darabont
Jedna z nejslavnějších adaptací knih Stephena Kinga se dopustila hned dvou zásadních anachronismů v popravčí místnosti, kde film vrcholí: Hlavní postavu Johna Coffeyho totiž usmrtí na elektrickém křesle. Jeho odchod ze světa je tak pro diváka, potažmo čtenáře působivý; nicméně děj se odehrává roku 1935 v Louisianě, kde k exekucím proudem přešli až o pět let později – a Johna tedy „správně“ měli oběsit. V popravčí místnosti se také nacházejí elektronické ručičkové hodiny, které už sice v roce 1935 existovaly, ale rozšířily se až ve druhé polovině století. (foto: Warner Bros)
Dopravní vizionář
Osmy | vznik: 2014 | režisér: Jiří Strach
Česká komedie Osmy režiséra Jiřího Stracha, v níž hlavní hrdina v opilosti podepíše Chartu 77, je plná dopravních omylů. V jednom ze záběrů projede ulicí na pozadí nízkopodlažní tramvaj, v jiném střih ukáže současný parník z brněnské přehrady a v dalším pak po viaduktu projíždí lokomotiva řady 163 vyráběná až po roce 1984. (foto: Česká televize, Jef Kratochvíl)