Skvěle sehrané osádky (2): Lovec fokkerů a císařovo bitevní eso

Mezi britské letce, kteří absolvovali pilotní výcvik ještě před vypuknutím války, patřil Frederick Thayre (1894 až 1917). Na frontu k 16. peruti přišel ale až začátkem roku 1916, kdy zahájil bojové lety za řízením dvoumístného RAF B.E.2. Už 18. března na jeho stroj zaútočil německý jednoplošný Fokker E.III, ale Thayre společně se svým střelcem nepřítele poslali k zemi. V červenci pak převzal velení jedné z letek a byl povýšen na kapitána. Ještě před koncem roku přešel k 20. peruti vyzbrojené dvoumístnými víceúčelovými F.E.2d.

Předchozí část: Skvěle sehrané osádky (1): Prvoválečná stíhací esa na dvoumístných letounech

Archaické letadlo

Neobvykle vyhlížející stroj s tlačným motorem a střelcem sedícím v přídi trupové gondoly nesl dva až tři pohyblivé kulomety a sloužil i ke vzdušnému boji. První dvě vítězství za jeho řízením Thayre získal 29. dubna 1917 a od jara létal prakticky výhradně s palubním střelcem Francisem Cubbonem. Oba si vedli mimořádně agresivně a často se svým archaicky vyhlížejícím strojem napadali i modernější německé stíhačky. Například 3. května zaútočili na 26 mnohem výkonnějších Albatrosů D.III a dva sestřelili. Během dlouhého střetu vystříleli veškerou munici do kulometů, pak oba tasili své automatické pistole a pálili z nich! O dva dny později se účastnili boje, který trval více než půl hodiny, a nárokovali během něho tři sestřely.

Do konce května měl Thayre na kontě už 18 vítězství a začátkem příštího měsíce ohlásil další dvě. Devátého června 1917 odstartovali naposledy. V oblasti Warnetonu se jejich stroj dostal do palby protiletadlových děl; brzy jejich F.E.2d dostal přímý zásah, který letoun i osádku rozmetal na kusy. Thayreho skóre se tak zastavilo na 16 sestřelených stíhačkách a dvě další ohlásil jako padající mimo kontrolu. Na kontě měl i dva pozorovací dvoumístné stroje kategorie C.

Neznámý letec

Přestože Friedrich Huffzky získal za války neoficiální titul leteckého esa, o jeho životě toho není příliš známo. Na začátku roku 1918 jej jako pilota přidělili k německé bitevní letce Schlachtstaffel 15, jež primárně útočila proti pozemním cílům. Ve výzbroji měla dvoumístné Halberstadty CL.II původně konstruované jako dvoumístné stíhačky, které však brzy dostaly jiné určení. 

Předností halberstadtů byla nejen robustní konstrukce, ale hlavně pancéřování. Šlo o přídavné, dodatečně montované ocelové pláty, které chránily pilotní prostor, motor a palivové nádrže. Osádky měly za úkol útočit na místa, kam pak udeřila německá pěchota. 

Náročné úkoly

Bitevní piloti létali co nejníže a prokázali účinnost této taktiky. Jejich cílem se stávaly i nepřátelské dělostřelecké baterie, které se jim někdy dařilo úplně umlčet. Velmi náročné byly nálety na dohodová letiště, která se nacházela daleko za frontou, takže bitevníky musely letět dlouhou dobu nad nepřátelským územím, odkud na ně pálila každá hlaveň. 

Huffzky do akcí létal se střelcem Gottfriedem Ehmannem, který u jednotky sloužil už od podzimu 1917 a do té doby sestřelil svým pohyblivým kulometem tři soupeře. První společné vzdušné vítězství získali 4. června 1918 a 18. července sestřelili pro Huffzkyho čtvrtého a pátého soupeře, když poslali k zemi dva francouzské spady. O tři dny později stejný výkon zopakovali. Dne 24. července pak napadli a sestřelili francouzský průzkumný letoun a o pět dní později poslali do hlubin Sopwith Camel. Jednalo se o Huffzkyho deváté a Ehmannovo dokonce dvanácté vzdušné vítězství.