Skály s pekelnou pověstí: Nevšední krása srbského Ďáblova města
Asi třicet kilometrů jihozápadně od srbského města Kuršumlija můžete vidět jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejméně známých geologických útvarů.
Kousek pod vrcholem masivu Radan (1 409 m n.m.) je celkem 202 kamenných soch, které ční přímo k nebi do výšky 2–15 metrů. Jejich šířka u základny se pohybuje v rozmezí 4–6 metrů. Ve světě prakticky neznámé formace vznikly díky erozi místa, kde před miliony let probíhala intenzivní vulkanická činnost. Díky navrstvení různých materiálů má většina věží „hlavy“ z tvrdého andezitu, který je chrání před další erozí. Komíny korunované kamennými bloky o hmotnosti kolem sta kilogramů se zdají být až nereálné a přitom v téměř stejné podobě přetrvávají už několik století.
Červené zabarvení, jež se mění v průběhu dne s proměnlivým slunečním světlem, odedávna zaměstnávalo představivost místních obyvatel. Ti dali skalám jméno Djavolja Varoš, tedy Ďáblovo město. Iluzi nadpřirozeného místa napomáhá i fakt, že okolní krajina je porostlá bujnou vegetací, zatímco prostor samotných skalních pyramid má pouštní charakter.
TIP: Budoucnost pískovcového unikátu: Pravčická brána se spadnout nechystá
Kromě skal jsou zde i dva přírodní prameny s vysokým obsahem minerálů a extrémně kyselou vodou. Jeden z pramenů se jmenuje Djavolja voda (Ďáblova voda) a druhý Crveno vrelo (Rudá studna). Už padesát let je Djavolja Varoš místo chráněné státem a roku 1995 jej srbská vláda prohlásila za přírodní památník prvořadého významu. Obdobně jako naše Pravčická brána byl útvar nominován do hlasování o sedm přírodních divů světa, ale zůstal před branami finále.
