Sierra Leone: Diamanty od krve a bohatství pro vyvolené
Západoafrická Sierra Leone se stále vzpamatovává z jedenáctileté občanské války. Země „krvavých diamantů“, z nichž se ještě nedávno financovaly nákupy zbraní pro jednotky rebelů, pomalu zjišťuje, jaký je život v míru
Vlajka nezávislé Sierry Leone nahradila v roce 1961 vlajku britské korunní kolonie. Barvy symbolizují přírodní zdroje (zelená), jednotu a spravedlnost (bílá) a přírodní přístav hlavního města Freetown (modrá).
Sierru Leone sužovala od března 1991 do ledna 2002 občanská válka, v níž šlo o moc a ložiska diamantů. Hlavními aktéry konfliktu, který si vyžádal asi 50 tisíc životů, byla Jednotná revoluční fronta (RUF) a proti ní stojící slabá vláda, jíž musely zpět ke kontrole nad vlastním územím pomoct mezinárodní mírové sbory.
Armáda jako garant
Do procesu odzbrojení rebelů se zapojilo více než 17 tisíc zahraničních vojáků. V září 2010 zrušila bezpečnostní rada OSN poslední sankce proti zemi a prohlásila, že tamní vláda prostřednictvím své profesionální armády dosáhla plné kontroly nad celým územím. Poslední „úřední“ připomínkou konfliktu se stal mezinárodní soud nad původci válečných zvěrstev, jehož řízení se uskutečnilo v dubnu 2012 v Haagu.
Armáda má – a zřejmě ještě dlouho mít bude – v Sieře Leone velkou váhu. Její přítomnost byla pro uklidnění veřejnosti nutná dokonce i při volbách v letech 2007 a 2012. Nejedná se však pouze o ozbrojenou bezpečnostní pojistku, která má za úkol udržovat „doma“ pořádek. Země také pravidelně posílá své vojáky na mezinárodní mise OSN.
Diamanty stále táhnou
Zahraniční pozorovatelé se shodují, že poválečný rozvoj Sierry Leone je překotný. Tržiště bzučí jako včelí úly, buldozery hloubí odvodňovací kanály a hlavní cesty dostávají sjízdnější povrch. Oproti období před třinácti lety se jedná o obrovský rozdíl. Přesto se většina domácností musí dosud obejít bez elektřiny nebo tekoucí vody.
O živelnosti rozvoje svědčí například hydroelektrárna na nově zbudované přehradě Bumbuna. Projekt, jenž se začal plánovat již v 80. letech 20. století, byl nedávno dokončen a uveden do provozu. V současnosti vyrábí 50 megawattů energie, což sice není málo, ale zdejším obyvatelům je to zcela k ničemu: při budování elektrárny se totiž pozapomnělo na elektrické rozvody, které jsou téměř v celé zemi poničené nebo vůbec neexistují.
Asi polovina lidí v Sieře Leone stále přežívá jen díky drobnému zemědělství. Jedny z mála pracovních příležitostí nabízí diamantový lom, který v Koidu nově provozuje izraelská firma. Těží se 24 hodin denně, přesto si tu vydělává pouze zlomek všech potřebných.
Bohatství pro vyvolené
Až do roku 2014 spoléhala vláda převážně na zahraniční podporu, z níž pocházelo zhruba 60–70 % příjmů národního rozpočtu. Nyní však zahraniční příspěvky tvoří pouze asi 40 %. Tato změna ekonomiku dost přibrzdila a další ránu jí zasadila epidemie eboly, která vypukla loni.
Sierra Leone je přesto na vzestupu. Rozjíždějí se velké projekty a tamní ekonomika se vzpamatovává z utržených ran, nicméně chybějí peníze pro malé podnikání. Země prožívá nebývalý boom, během něhož se z moře bídy a beznaděje vynořují ostrůvky prosperity. Bude však trvat ještě hodně dlouho, než nový tok peněz doplyne i k obyčejným lidem.
Diamanty v podezdívce
Na konci 20. století objížděli Sierru Leone velkým obloukem i ti nejotrlejší cestovatelé. Novináři, kteří tam navzdory velkému nebezpečí zavítali, viděli kromě válečných hrůz také zdroj jejich financování. Neblaze proslulé město Koidu připomínalo měsíční krajinu plnou kráterů a děr, v nichž dělníci s primitivními nástroji dobývali ze země diamanty. Hlídali je ozbrojení rebelové a jakýkoliv nález okamžitě zabavovali. Hlad po drahých kamenech byl tak velký, že někteří lidé překopávali rovněž základy vlastních domů: v 70. a 80. letech 20. století totiž stavitelé používali štěrk z dávno opuštěného diamantového dolu a s rostoucí poptávkou se vyplatilo prověřit i „odpadní materiál“.
Stručné dějiny
Díky archeologickým nálezům víme, že území dnešní Sierry bylo osídleno už nejméně před 2 500 let. Z jiných částí Afriky sem přišli nejprve lidé kmene Bulom a později Mende a Temne.
Přístav pro otroky
V oblasti jsou typické husté tropické lesy a močály. Zdejší krajina byla odjakživa velmi neprostupná a navíc se v ní dařilo mouchám tse-tse, které přenášejí choroby smrtelné pro koně a dobytek. Tyto nevýhody však zabránily říši Mali (asi 1200–1500) a jiným mocným královstvím území dobýt, a až do 18. století zastavily dokonce islám. K prvním kontaktům s Evropany došlo už v 15. století, kdy Portugalec Pedro de Sintra zmapoval oblast dnešního hlavního města Freetown a pojmenoval zdejší kopcovité útvary „Serra Leoa“, což v portugalštině znamená Lví hory. Kromě Portugalců přijížděli i Francouzi a Nizozemci a všechny západní mocnosti používaly přístav jako přepravní místo při obchodu s otroky.
Rozdělený národ
Po americké revoluci dováželi Britové do Sierry Leone černochy propuštěné z královských služeb. V roce 1807 byl obchod s otroky zakázán a o rok později se pobřežní pásmo stalo britskou kolonií. Po výrazné expanzi v 19. století pak roku 1896 vyhlásila Británie protektorát nad vnitrozemím. Dne 27. dubna 1961 získala Sierra Leone nezávislost, ale demokracie vydržela jen krátce. Mezi roky 1968 a 1991 byla v zemi nastolena vláda jedné strany, do roku 1985 pod vedením premiéra a později prezidenta Siaky Stevense. V roce 1991 propukla občanská válka, která trvala jedenáct let a o střechu nad hlavou v ní přišly dva miliony lidí – tedy asi třetina populace.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 5,75 milionu, o něco víc než Slovensko; očekávaná doba dožití: 57,39 roku; prům. počet dětí: 4,83 na ženu; kojenecká úmrtnost: 73,29 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 41,9 % dětí do 15 let, 3,7 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 19 let; městské obyvatelstvo: 39,6 %; etnické složení: v zemi žije asi 20 etnických skupin, nejpočetnější jsou Temne 35 %, Mende 31 %, Limba 8 %, Kono 5 % a kreolové 2 % (potomci otroků osvobozených v 18. století na Jamajce a přesídlených do oblasti dnešního Freetownu); náboženství: muslimové 60 %, křesťané 10 %, tradiční afr. náboženství 30 %; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina, dalšími četně používanými jazyky jsou Temne, Mende a Krio (vychází z angličtiny); obyv. pod hranicí chudoby: 70,2 %; gramotnost: 44,5 %!
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 27. 4. 1961 (dříve britská kolonie); hlava státu: prezident Ernest Bai Koroma (od 17. 9. 2007), prezident je zároveň šéfem vlády; volby: prezident se volí v přímých volbách na 5 let (může kandidovat podruhé), se souhlasem parlamentu jmenuje vládu.
Ekonomika
HDP na hlavu: 2 100 USD (odhad z r. 2014; ČR – 28 400 USD); měna: leone (SLL), 1 USD = asi 4 300 SLL, 1 CZK = asi 175 SLL.
Geografie
Rozloha: 71 740 km², jen o něco menší než ČR; hranice: 1 093 km (s Guineou a s Libérií); délka pobřeží: 402 km; charakter území: pobřežní pás mangrovových bažin, ve střední části země zalesněná pahorkatina, na východě hory; podnebí: tropické, tedy horké a vlhké, letní období dešťů (květen–prosinec) a zimní období sucha (prosinec–duben); min. noční / max. denní teploty (°C) ve Freetownu: celoročně 22–25; průměrné měsíční srážky (mm) ve Freetownu: leden–březen 0–10, duben–červen 40–520, červenec–září 520–440, říjen–prosinec 280–0; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Loma Mansa (1 948 m).