Sérioví vrazi, kterým přálo štěstí: Kanibal z Milwaukee Jeffrey Dahmer
Mají jiné pohnutky, používají odlišné zbraně a pochází z různých prostředí. Jedno ale mají sérioví vrazi společné: náhoda jim vždy hraje dlouho do karet. Bez ní by zkrátka nemohli beztrestně vraždit mnoho let
Dlouhé měsíce se z jednoho bytu v americkém Milwaukee linul nesnesitelný zápach připomínající hnijící maso. Jeffrey Lionel Dahmer se před sousedy vytrvale vymlouval na porouchanou ledničku. Jeho garsonka číslo 213 přitom celou dobu skrývala ohavné tajemství.
Kanibal z Milwaukee
- Jméno: Jeffrey Lionel Dahmer (21.5. 1960–28.11. 1994)
- Oběti: 17 mladých mužů
- Způsob vražd: zdrogování, uškrcení, rozčtvrcení nebo rozpuštění v kyselině
Když policisté konečně otevřeli dveře bytu, bylo jim jasné, že objevili hnízdo jednoho z nejzrůdnějších vrahů v americké historii. V ledničce našli dvě lidské hlavy, dalších sedm jich bylo uvařených v hrncích. Čtyři trupy se mezitím rozkládaly naložené v kyselině ve velkém sudu, po bytě byly rozvěšené mužské kosti a genitálie.
Dahmer zabil celkem sedmnáct mladých mužů. Prvního už ve svých osmnácti letech v roce 1978. Řetězec vražd, které se opakovaly téměř každý měsíc, však začal až o deset let později. Tehdy zvolil taktiku, která mu téměř vždy vyšla.
V noci procházel místní gay bary a vyhledával mladíky černošského a asijského původu. Díky uhlazenému vzhledu a nadprůměrné inteligenci se mu téměř vždy podařilo nalákat budoucí oběť až k sobě domů. Tam se s ní nejdřív oddal sexuálním hrátkám, poté ji uspal drogou či prášky a uškrtil ji. Sexuálně se uspokojoval ještě s mrtvolou, kterou pak buďto nechal rozpustit v kyselině, nebo v ojedinělých případech maso svých „milenců na jednu noc“ snědl.
Dětství bez lásky
O Dahmerově osudu mnohé napovídalo už jeho bezútěšné dětství. Ve škole ho nikdo nechápal, ubližoval zvířatům, rodiče se hádali a v osmi letech ho pohlavně zneužil starší chlapec. Později propadl alkoholu a vyhodili ho nejen z univerzity, ale také z armády.
V průběhu jeho řádění byli američtí policisté několikrát jen krůček k jeho odhalení. Jednou ho zastavili kvůli dechové kontrole, když zrovna vezl rozčtvrcené tělo na skládku. Dvakrát ho zatkli za exhibicionismus. Rok strávil ve vězení za pohlavní zneužívání nezletilého chlapce.
Nejblíže byli kriminalisté v roce 1991, když se mladému Laosanovi podařilo utéct z Dahmerovy garsonky. Nahého, omámeného a krvácejícího mladíka zastavila hlídka. Neuměl však ani slovo anglicky, a tak se později podařilo Dahmerovi podařilo přesvědčit policisty, že se o svého opilého spolubydlícího postará. Mladíkovi se pomstil tím, že mu zaživa vyvrtal do lebky díru a do ní nalil kyselinu solnou.
Jen o dva měsíce později se podařilo uniknout dalšímu muži a ten do garsonky 213 v Oxford Apartments přivedl policejní hlídku. Tentokrát si už policisté uvědomili, s kým mají tu čest. Před soudem se Dahmer přiznal k sedmnácti vraždám, což mu vyneslo patnáct doživotních trestů, celkem 936 let za mřížemi. V cele však pobyl jen dva roky. V roce 1994 pomstil Dahmerovy oběti jeden z jeho spoluvězňů, když nenáviděného kanibala z Milwaukee probodl násadou od koštěte.
