Rumunská jeskyně Movile: Trezor plný endemických pokladů

Rumunská jeskyně Movile neohromí velikostí, ani krápníkovou výzdobou. Zcela mimořádný je zde ovšem počet organismů, které nežijí nikde jinde na Zemi. Proto jde o prostor střežený stejně pečlivě jako trezor banky

07.10.2019 - Petr Zajíček



Speciální kladkostroj zvedá těžkou betonovou kostku, která chrání důmyslnou kovovou uzávěru. Pod ní se ukrývá nehluboká šachta obdélníkového profilu a na jejím dně další poklop s těsnou izolací. Teprve když se jím protáhneme, objevují se první jeskynní prostory. Na první pohled jsou zcela obyčejné. Obdobně jejich rozloha není nijak mimořádná a krápníkovou výzdobu nevidíme vůbec. Podobných jeskyní jsou na světě tisíce a až na pár zasvěcenců o nich nikdo neví a nikdo o ně nepečuje. Proč je tedy právě zde tak důkladné zabezpečení? Jeskyně Movile totiž uchovává ekosystém, který z ní činí světový unikát!

Jako z jiné planety

Malebná mírně zvlněná krajina obklopuje přímořské rumunské letovisko Mangalia. Historicky významné město je známo především archeologickými nálezy z doby starověkého Říma. Tato skutečnost není až tak překvapující, vždyť západní pobřeží Černého moře bylo v období antické kultury hojně osídleno. S ohledem na bohatství zdejší historie mnohem víc překvapí, že Mangalii v posledních letech více proslavil její podzemní svět. Relativně nedávný objev překvapil širokou veřejnost a ohromil odborníky po celém světě. Jeskyni Movile lze bez velké nadsázky považovat za cizí svět na planetě Zemi.

Život v naprosté tmě

Krasové jevy na území Rumunska byly podobně jako u nás známy odnepaměti a historie jejich objevů je bohatá. I v přímořské oblasti se nacházejí ostrůvky nebo pásy vápenců, v nichž je evidována řada jeskyní, a to i v okolí Mangalie. Již dlouho je probádaný například rozsáhlý jeskynní systém Limanu se zvláštními, obdélníkovými profily chodeb. Roku 1986 byla při geologickém průzkumu na západním okraji Mangalie navrtána nehluboko pod zemí krasová dutina. Do jeskyně byla následně vyhloubena šachta a její prostory objevili a prozkoumali speleologové pod vedením Cristiana Lascua.

Badatelé měli jako první příležitost zmapovat přibližně 240 metrů dlouhou soustavu chodeb nevelkých dimenzí ve dvou výškových úrovní, přičemž nižší patro je trvale zatopeno vodou. Přítomní specialisté užasli nad hojným a druhově velmi pestrým životem mnoha skupin bezobratlých živočichů. Brzy zjistili, že se jedná o živočichy troglobiontní, tedy organismy plně přizpůsobené pro život v podzemí. Jsou depigmentovaní a nemají vyvinuté oči. Naopak jsou u nich patrná dlouhá tykadla a makadla, která jim v naprosté tmě umožňují plně se orientovat, přežívat a rozmnožovat se.

Pokladnice endemických druhů

Ani existence troglobiontů v jeskyni však není ničím výjimečným. Tisíce druhů takových živočichů bylo popsáno v mnoha jeskyních celého světa. Vyvíjeli se postupně miliony let a přizpůsobovali se specifickému prostředí. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že život v jeskyni Movile je oproti jiným jeskyním zvláštní pouze vysokou hojností. Největší překvapení však vědce čekalo, když zjistili, že ze 48 zjištěných živočišných druhů je 33 endemických! Jednalo se o zcela nové druhy bezobratlých živočichů, suchozemských i vodních, které nebyly do té doby jinde na Zemi popsány.

Na stěnách se hemží mohutné stonožky, bílé mnohonožky a téměř průhlední stejnonožci. Již méně nápadní jsou pavouci nebo štírci. Živočišných skupin však žije v jeskyni Movile mnohem víc. Řada z nich, jako jsou chvostoskoci, je sotva rozpoznatelných. Troglobiontní brouci se vyskytují spíše v těsných puklinách nebo v sutích, takže je velmi vzácné je vůbec spatřit. Pod vodou byly zase popsány endemické slepé pijavice.

Podzemní laboratoř

Výjimečně početná přítomnost tolika nových druhů má několik příčin. Na vývoji jeskyně se podílely hydrotermální procesy spojené s tvorbou sloučenin obsahujících síru. I když je tedy jeskyně vytvořena ve vrstvách třetihorních vápenců, sekundární výplň netvoří krápníky z uhličitanu vápenatého, ale krystaly sádrovce. Síra se také podílela na potravním řetězci a povlaky sirných bakterií na hladině vody se staly jeho nedílnou součástí. Teplota v jeskyni je po celý rok stálá a mírně kolísá kolem úrovně 21 °C.

Další významná událost, která ovlivnila vývoj života v Movile, byla izolace jeskynních prostor od povrchu. Několik milionů let byla jeskyně odříznuta od venkovního prostředí. Tak se skupiny živočichů, které zde přebývaly v období, kdy byla jeskyně z povrchu přístupná, dlouhou dobu přizpůsobovaly velmi specifickým podmínkám.

Aby tento výjimečný ekosystém zůstal i nadále beze změn, je dnes jeskyně přísně střežena a důkladně uzavřena. Mají do ní omezený přístup pouze odborníci spolupracující s rumunským speleologickým institutem. V 90. letech zde probíhal rozsáhlý výzkum, kdy byla přímo v prostorách jeskyně zřízena podzemní laboratoř. Objevy byly tak významné, že se jeskyně Movile s vybranými druhy vyobrazených živočichů objevila na sérii poštovních známek.

Movile na vlastní oči

Vstup do jeskyně se nachází na nenápadném návrší. V betonové patce je zabudována složitá uzávěra, pod níž ústí uměle vyhloubená, asi 15 metrů hluboká šachta přístupná pouze pomocí jednolanové techniky. Na jejím dně je další poklop s polystyrénovou izolací kvůli zachování citlivého mikroklimatu. Vlastní jeskyně začíná těsnější horizontální chodbou, která se postupně rozšiřuje. V největší prostoře pak pokračuje přibližně ve stejném směru. Zároveň však lze sestoupit nehlubokou propástkou k podzemnímu jezeru, jehož hladina je na stejné úrovni jak hladina moře. Další části jsou pak přístupné pouze s potápěčským vybavením.

TIP: Kronika věčné tmy: Dobrodružná výprava do nitra Sloupsko-šošůvských jeskyní

Z podvodního horizontu vystupují nad hladinu dvě samostatné prostory, kde je také největší kumulace troglobiontních živočichů. Do těchto částí jeskyně je přístup nejvíce omezený. Pestrá skladba života je však i v suchých částech a to nejvíce v blízkém okolí jezera. Během našeho sestupu bylo pozorováno a dokumentováno několik desítek bezobratlých z pěti živočišných skupin. Nejpočetnější byli zástupci stejnonožců izopodů, dále pak bylo možno vidět stonožky, mnohonožky, pavouky a štírky.

Jak se fotí pod zemí

Pořízení fotografií živých organismů v jeskyni Movile není vůbec jednoduchou záležitostí. Těsné a příkré prostory v okolí jezírka nedovolují příliš snadnou manipulaci se stativem a často je nutné setrvat delší dobu v krkolomné pozici. Fotografování komplikuje i relativně rychlý pohyb živočichů, který způsobuje vysoká teplota jeskynního ovzduší. Tvorba snímků jeskynních živočichů vyžaduje permanentní soustředění, trpělivost a mnoho naexponovaných políček.

  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Petr Zajíček


Další články v sekci