Rozhodnutí o způsobu dopravy marsovských vzorků se odkládá

NASA oznámila posun v revizi mise Mars Sample Return, která má dopravit na Zemi vzorky shromážděné roverem Perseverance.

10.01.2025 - Martin Reichman



NASA v úterý oznámila podrobnosti revize mise Mars Sample Return (MSR), která má dopravit na Zemi vzorky shromážděné roverem Perseverance. Aktuálně jsou ve hře dvě varianty, jak dostat cenné vzorky z rudé planety na Zemi, přičemž vítěznou variantu hodlá NASA oznámit v polovině roku 2026. Analýza těchto vzorků by mohla odhalit množství údajů o Marsu a jeho historii – včetně toho, zda na rudé planetě někdy existoval život.

Původní plán počítal s tím, že Perseverance shromážděné vzorky odloží na povrchu rudé planety, kde je v rámci mise MSR sesbírá evropský robotický rover a dopraví je do přistávacího modulu. Z něj je měl na jaře 2029 vynést na oběžnou dráhu Marsu nosič MAV alias Mars Ascend Vehicle a připravit cenný náklad pro evropskou sondu ERO neboli Earth Return Orbiter (s plánovaným startem v roce 2026). Úkolem sondy ERO byla následná doprava vzorků zpět na Zemi, s plánovaným přistáním v roce 2031. Nákladný plán, který by podle odhadů vyšel až na 11 miliard amerických dolarů, později doznal několika dílčích změn.

Tou nejzásadnější byla změna ve způsobu dopravy vzorků do přistávacího modulu – nově je měl doručit přímo rover Perseverance. Původní plán měl sloužit jako záloha pro případ, že by Perseverance nebyl schopen vzorky doručit. Další navrhovanou změnou byl způsob vyzvednutí záložních vzorků uložených na povrchu – vzhledem k úspěchům marsovského dronu Ingenuity, neměl mít sběr vzorků na starosti rover, ale dvojice dronů označovaných jako Sample Recovery

I takto upravený koncept ale NASA nepovažuje za realistický, především kvůli vysokým finančním nákladům, což ostatně potvrdil i audit, který mimo jiné ukázal, že při zachování původní architektury mise Mars Sample Return nelze očekávat návrat vzorků před rokem 2040. Odhadované náklady ve výši 9 až 11 miliard dolarů jsou navíc zhruba třikrát vyšší než rozpočet z roku 2020, který hovořil o 3,8 až 4,4 miliardách dolarů. Již tehdy se přitom hovořilo o prodražování mise.

Udělejte to hlavně levněji!

Nově NASA zvažuje dvě možnosti. Tou první je vyzvednutí vzorků pomocí již ověřeného systému, podobnému tomu, jakým byly na rudou planetu vysazeny rovery Curiosity a Perseverance. Tato varianta by měla podle propočtů NASA vyjít na zhruba 6,6 až 7,7 miliardy dolarů a návrat vzorků na Zemi by mohl proběhnout mezi roky 2035 a 2039.

Druhá varianta počítá s využitím raketového systému od komerčních společností, pravděpodobně SpaceX nebo Blue Origin a její odhadované náklady NASA vyčíslila na 5,8 až 7,1 miliardy dolarů.

Obě varianty by na povrch Marsu vysadily přistávací modul, který by byl vybaven malou raketou MAV. Přistávací modul by dosedl v blízkosti roveru Perseverance a pomocí robotického ramene přenesl vzorky na palubu MAV, která by poté dopravila vzorky na oběžnou dráhu Marsu, kde se má setkat s evropským orbiterem ERO, který vzorky dopraví na Zemi. 

Obě varianty počítají s menším přistávacím modulem a místo solárních panelů chce NASA jako zdroj energie použít radioizotopový termoelektrický generátor podobný tomu, jaký používají Curiosity a Perseverance. Tato změna dává podle ředitele programu MSR Jeffa Gramlinga možnost pracovat modulu i během období prachových bouří. Nová architektura také zřejmě nepočítá s využitím dronu z dřívějších návrhů. 

Popsaný harmonogram počítá se startem evropského orbiteru ERO v roce 2030 a startem přistávacího modulu zhruba o rok později.

Pro Evropu je na jednu stranu dobrou zprávou, že i revidovaná podoba mise počítá s příspěvkem ESA, skutečnost, že NASA rozhodnutí o finální podobě mise odložila, ale také znamená nepříjemný odklad ve vývoji evropské části mise.

Svůj záměr dopravit na Zemi vzorky z Marsu už také oznámila Čína, která počítá s jednodušší architekturou odběru vzorků v jednoho místa a jejich dopravou na Zemi někdy v roce 2031. Přestože ředitel NASA Bill Nelson odmítá srovnání obou plánovaných misí a nechce je vnímat jako závod o dopravu marsovských vzorků, závodem (minimálně o prestiž) ale samozřejmě jsou.


Další články v sekci