Řízený zánik Mezinárodní vesmírné stanice má mít na starosti kosmický tahač od SpaceX
Úkolem vyvinout a dodat zařízení pro řízený zánik Mezinárodní vesmírné stanice, pověřila NASA společnost SpaceX. Budoucí kosmický tahač má zajistit deorbitaci stanice tak, aby bylo možné vyloučit ohrožení obydlených oblastí.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) funguje na oběžné dráze od roku 1998. Největší a také nejdražší technologický projekt v lidských dějinách má na starosti pět kosmických agentur: kanadská CSA, evropská ESA, japonská JAXA, americká NASA a ruský Roskosmos, přičemž každá z agentur je zodpovědná za správu a kontrolu vlastních částí stanice.
Životnost stanice se po dlouhých 26 letech nezadržitelně chýlí ke svému konci, ostatně není divu – proti původním plánům již řadu let přesluhuje. Spojené státy, Japonsko, Kanada a ESA se zavázaly provozovat stanici do roku 2030, Rusko se na provozu chce podílet alespoň do roku 2028. Co se bude dít po tomto datu?
Mezinárodní vesmírnou stanici čeká podobný osud jako někdejší Mir, který kroužil kolem Země 15 let a v březnu 2001 zamířil do atmosféry k řízenému zániku. Zatímco ruský komplex vážil „jen“ 130 tun, více než stometrová ISS váží okolo 450 tun. Konec ISS tak bude podstatně náročnější a zřejmě půjde i o velkolepou podívanou.
Kosmický remorkér
Před ruským vojenským vpádem na Ukrajinu se o „stažení“ ISS do atmosféry měly postarat ruské kosmické lodě Progress, podle čerstvého prohlášení NASA ale má stanici na její poslední cestě doprovázet kosmický tahač z dílny SpaceX. Zařízení, označované jako U.S. Deorbit Vehicle, má zajistit deorbitaci ISS tak, aby bylo možné vyloučit ohrožení obydlených oblastí.
Samotný proces deorbitace má podle Michala Václavíka z české kosmické kanceláře probíhat v několika krocích – ze své „pracovní“ oběžné dráhy ve výšce 370 až 460 kilometrů sestoupí ISS na výšku 220 až 270 kilometrů spontánně – vlivem odporu atmosféry. Čtyři dny před zánikem ISS upraví U.S. Deorbit Vehicle její výšku na 165 až 220 kilometrů, přičemž o další snížení se postará tření atmosféry. Během závěrečného oběhu či dvou by se měla stanice dostat na předpokládanou výšku okolo 130 kilometrů.
Zhruba v této fázi přijde ke slovu finální zážeh, kterým kosmický tahač sníží výšku stanice až na 50 kilometrů. Během této části sestupu by mělo dojít k destrukci ISS a jejímu celkovému zániku. Zbylé trosky mají dopadnout do neobydlených oblastí Tichého oceánu.
Jednorázová zakázka v celkové výši 843 milionů dolarů (zhruba 20 miliard korun) se podle NASA týká pouze vývoje U.S. Deorbit Vehicle. Stroj má poté provozovat sama vesmírná agentura a předpokládá se, že kosmický tahač zanikne společně s ISS během vstupu do atmosféry. K dispozici má být minmálně rok před plánovaným koncem provozu stanice. Náklady na samotný proces řízeného zániku ISS NASA ve svém prohlášení neupřesňuje.
Alternativní scénáře? Spíše ne
Teoreticky by bylo možné dostat ISS na vysokou oběžnou dráhu, kde už by prakticky nebyla v kontaktu s atmosférou. Bylo by to ale nesmírně nákladné a stanice by zůstala trvalým rizikem. Časem by se rozpadla a podstatně by rozmnožila už tak problematický orbitální odpad. Postupné rozebrání stanice je také nereálné – ISS není navržena tak, aby ji bylo možné rozebírat a jakýkoliv pokus o její „rozborku“ by podle odborníků hrozil jejím nekontrolovaným rozpadnutím. V úvahu nepřipadá ani neřízený pád stanice – 450tunový kolos, který je větší než fotbalové hřiště, by mohl způsobit obrovské škody na lidských životech i majetku.
