Římští císaři měli větší šanci zahynout násilnou smrtí než gladiátoři v aréně
Absolutní moc římských císařů ve skutečnosti přinášela absolutní riziko. Neustále jim šlo o život
Po zhroucení demokracie římské republiky přišlo necelých 400 let císařství. A nebyla to procházka růžovým sadem. Mezi lety 14 a 395 našeho letopočtu vládlo Římu celkem 69 císařů. Pokud víme, celkem 43 z nich (62 %), zahynulo násilnou smrtí. Buď padli v boji, nebo rukou vrahů.
Američtí vědci nedávno sestavili statistický model rizika, které souviselo s vládnutím Římu na maximálně prestižním postu císaře. Ukázalo se, že tento úřad byl doslova smrtící. Vládcům Říma hrozila násilná smrt pravděpodobněji, než gladiátorům, kteří pro pobavení publika bojovali v arénách po celé římské říši.
TIP: Když jde v práci o život: Jaká jsou nejnebezpečnější zaměstnání?
Řada císařů Říma zemřela opravdu velmi násilně. Například mladý císař Publius Septimius Geta zemřel v roce 211 našeho letopočtu v náručí své matky, na příkaz svého staršího bratra Caracally. Sám Caracalla byl jako císař zavražděn jen o 6 let později, údajně při vykonávání potřeby u cesty. Císaře Commoda, který vládl v letech 177 až 192 našeho letopočtu, se nejprve pokusili otrávit, aby ho později uškrtil atlet v lázni.
