Radioastronomové objevili zcela unikátní neutronovou hvězdu: Žádnou podobnou zatím neznáme
Radioastronomové objevili velmi podivnou neutronovou hvězdu, která vykazuje některé vlastnosti pulzarů, magnetarů s ultradlouhou periodou a rychlých rádiových záblesků
Mezinárodní tým radioastronomů MeerTRAP (More Transients and Pulsars) si nedávno připsal unikátní úlovek – podařilo se jim objevit velmi pomalu rotující neutronovou hvězdu. Jednu otočku kolem vlastní osy zvládne za 76 sekund.
Neutronové hvězdy jsou bývalá jádra masivních hvězd, které vybuchly jako supernova. Tvoří je zhroucená a velmi hustá hmota. V řadě případů velmi rychle rotují, což pozorujeme jako divoké „blikání“ pulzarů. V tomto případě se však objevitelé zdráhají mluvit o pulzaru.
Objekt, který dostal označení PSR J0901-4046, ve skutečnosti vysílá přinejmenším sedm různých typů pulsů v oblasti rádiového záření. Podle badatelů vykazuje některé charakteristiky pulzarů, ale také magnetarů s ultradlouhou periodou a dokonce i zatím stále záhadných rychlých rádiových záblesků.
TIP: Pulzary a magnetary: Bizarní útvary, nad kterými zůstává rozum stát
Podle vedoucí výzkumu Manishy Calebové z australské Sydneyské univerzity jsme svědky zrození nové třídy neutronových hvězd. Podle všeho by mohlo jít o relativně četné objekty, neboť většina současných projektů pátrajících po pulzarech objekty s tak pomalou rotací vůbec nezahrnuje, takže jsme o nich doposud nevěděli. Klíčovou roli v tomto objevu sehrála nedávno spuštěná soustava radioteleskopů MeerKAT v jižní Africe.
Extrémní rotace neutronových hvězd
Neutronové hvězdy vznikají převážně rychlým gravitačním kolapsem jader hmotných hvězd. Při tomto procesu se musí zachovávat moment hybnosti. Je to podobné, jako když se roztočíme na kancelářské židli: pokud upažíme, otáčení se zpomalí, pokud opět připažíme, otáčení se zrychlí.
Jádro neutronové hvězdy zmenší při svém vzniku svůj poloměr ze stovek tisíc kilometrů přibližně na deset kilometrů. Pokud aplikujeme zákon zachování momentu hybnosti, můžeme odhadnout novou rotační periodu, která bude výsledkem násobení původní rotační periody (typicky desítky dnů) a kvadrátu poměru velikosti po kolapsu a před ním. Hvězda s rozměrem jádra 500 000 km a rotační periodou měsíc se pak po kolapsu na neutronovou hvězdu musí roztočit s periodou jedné milisekundy.
