Puma americká: Přizpůsobivý univerzální skokan
Puma americká je velmi schopným lovcem a zaměřuje se především na velké býložravce. Kromě vysoké zvěře však napadá i domácí zvířata a nepohrdne ani malými hlodavci. V americké přírodě nemá vážného nepřítele, jedinou skutečně významnou smrtící hrozbu pro ni představuje člověk.
Puma americká (Puma concolor) je velká, samostatně žijící kočkovitá šelma, která má jeden pozoruhodný primát – ze všech suchozemských savců západní hemisféry je nejvíce přizpůsobivá. Dokládá to především její rozšíření, které sahá od kanadského Yukonu po jih jihoamerických And. Puma se dokáže adaptovat na prakticky jakékoli podmínky, počínaje hustými lesy a na porost bohatými nížinami až po vysoko položené pouště.
Puma je velmi schopným lovcem a zaměřuje se především na velké býložravce. Kromě vysoké zvěře však napadá i domácí zvířata a nepohrdne ani malými hlodavci. Pumy jsou osamocení lovci a s výjimkou matky, která s mláďaty zůstává asi dva roky, nebývají viděny ve společnosti dalších jedinců svého druhu.
Skokanský šampion
Ve volné přírodě bývá puma zaměňována s rysem, ale od něj ji odlišuje nejen stejnoměrné vybarvení kožichu, ale především velikost, protože hned po jaguárovi je druhou největší šelmou obou amerických kontinentů. Dalším výrazným rysem je délka ocasu, která dosahuje zhruba třetinu celkové délky zvířete. Ocas jí pomáhá při vyvažování, což využije při šplhání a skocích.
Je zcela mimořádným skokanem a při maximální rychlosti rozběhu a síle odrazu prý může doskočit až do vzdálenosti kolem 12 metrů. Stejně ohromující jsou i její skoky do výšky, které mohou tuto kočkovitou šelmu vynést do výšky čtyř i více metrů.
Pečující predátor
Puma patří k vrcholovým predátorům a v americké přírodě nemá vážného nepřítele. Vlci, medvědi grizzly nebo jaguáři si troufnou jen na mladé kusy nebo naopak starou, nemocnou či poraněnou pumu. Občas ovšem dochází mezi pumami ke kanibalismu, ale i v těchto případech jsou oběťmi buď mladá zvířata, nebo různě handicapovaní jedinci. Jedinou skutečně významnou smrtící hrozbu představuje pro pumy člověk. Plných devadesát procent úmrtí těchto impozantních koček padá v USA a Kanadě na vrub lidí a jejich aktivit. Zvířata přitom nepadnou vždy jen po zásahu z lovecké pušky. Bývají například často sraženy auty, když se pokusí přeběhnout silnici.
Jako vrcholový predátor má puma na přírodu zcela zásadní vliv. Tam, kde z krajiny vymizela, se přemnoží velcí býložravci, kteří pak spásají křoviny v takové míře, že někde zůstávají pod stromy už jen traviny a byliny. Tento podrost na konci vegetační sezóny usychá a mrtvá rostlinná hmota se tu hromadí. To jsou příhodné podmínky pro vznik rozsáhlých lesních požárů.
Pumy zdaleka neovlivňují jen početní stavy velkých býložravců. Pokud tito vrcholoví predátoři v krajině chybí, vytváří se volný prostor pro menší šelmy, jako jsou lišky, skunkové, jezevci, oceloti a další. Jejich populace rostou, což vede k poklesu stavů drobných savců a ptáků.
Puma americká (Puma concolor)
- Řád: Šelmy (Carnivora)
- Čeleď: Kočkovití (Felidae)
- Podčeleď: Malé kočky (Felinae)
- Poddruhy: Puma obývá obrovský areál na území Severní, Střední a Jižní Ameriky. Přizpůsobila se různým podmínkám a tím se rozdělila na několik poddruhů, které se liší velikostí, zbarvením i některými anatomickými znaky.
- Velikost: Samice – hmotnost od 30 do 60 kg, délka těla od 85 do 130 cm, délka ocasu 60 až 80 cm, výška v kohoutku 60 až 70 cm. Samci – hmotnost od 35 do 120 kg, délka těla od 100 do 155 cm, délka ocasu od 60 do 80 cm, výška v kohoutku 60 až 70 cm.
- Zbarvení: Svrchní část těla je žlutohnědá až šedohnědá, krk a hruď jsou bílé. Kolem růžového čumáku, za ušima a na konci oháňky je srst zbarvená černě.
- Pohlavní dospělost: Samice – 2,5 roku, samci – 3 roky.
- Délka života: Ve volné přírodě se může dožít 18 až 20 roků, v zajetí i vyššího věku.