Ptačí sexualita: Nezaměstnaní opeřenci navazují homosexuální svazky

Homosexuální chování pozorovali vědci u více než 130 ptačích druhů. U některých se vzájemně dvoří a o páření pokoušejí samice. U jiných k homosexualitě tíhnou naopak samci a výjimkou nejsou ani druhy, kde se homosexuálním aktivitám oddávají obě pohlaví. Jde o překvapivě rozšířený jev. Jak je možné, že se dlouhodobě udržuje?

Když žena mužům vládne

Hluboké analýze podrobilo homosexuální chování ptáků australsko-kanadské trio Geoff MacFarlane z University of Newcastle, Simon Blomberg z University of Queensland a Paul Vasey z University of Lethbridge. Výsledky svých pozorování publikovali na stránkách vědeckého časopisu Animal Behaviour.

Vědci vyšli z teorie, která vysvětluje ptačí polygamii, tedy větší množství partnerů. V některých společenstvech ovládají samci celý harém samiček; v tom případě hovoříme o polygynii. Jinde má naopak samička celou suitu „manželů“ a pak je takové soužití „na hromádce“ označováno jako polyandrie.

Příklad polygynie nabízí vlhovec červenokřídlý (Agelaius phoeniceus). Samec má ve svém teritoriu až tři „manželky“, z nichž se každá nachází v jiné fázi mateřství. Jedna se připravuje ke kladení vajec, druhá už na vejcích sedí a třetí se stará o vylíhlá mláďata. Díky tomu nemá samec se svým harémem tolik práce. Jen výjimečně mu hrozí, že bude muset pomáhat s krmením mláďat hned na několika hnízdech najednou.

Samec lyskonoha ploskozobého ve svatebním šatu. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Fish & Wildlife Service, CC0)

Polyandrii je možné sledovat v domácnosti lyskonohů ploskozobých (Phalaropus fulicarius). U těchto ptáků je role matek a otců postavena na hlavu. Samice jsou větší a pestřejší a samy si aktivně namlouvají vyhlédnuté samečky. V rámci boje o zachování rodu se klidně poperou s jinými samicemi jak o hnízdní teritorium, tak o samečky. Po páření naplní každému ze svých „manželů“ hnízdo vajíčky, pak se vytratí a vydají se na cestu do jižních zimovišť. Zmizí z hnízdiště dřív, než se z vajec stačí vyklubat první mládě. Veškerá péče o vejce a potomstvo leží na otci. Naštěstí jsou mláďata lyskonohů poměrně samostatná a otec jejich výchovu zvládá i bez matky.

Soupeř přitažlivější než družka

Jak dokládá příklad vlhovce i lyskonoha, většímu množství partnerů nahrává snadná výchova mláďat. Když se samec nebo samice nemusí obávat, zda rodičovskou roli zvládne, může klidně založit hned několik rodin. MacFarlane, Blomberg a Vasey se zabývali teorií, podle které může nenáročný odchov mláďat vytvářet příhodné podmínky nejen pro polygamii, ale i pro homosexuální svazky.

Homosexuální sklony se u jednotlivých ptačích druhů vyskytují s velice rozdílnou četností. U některých je homosexualita skoro neznámá, u jiných překvapivě četná.

Například u albatrosů laysanských (Phoebastria immutabilis) tvoří až 31 % všech párů dvojice homosexuálních samic. Naopak, u hus velkých (Anser anser) je pětina všech párů tvořena homosexuálními samci. Alky malé (Alca torda) se scházejí na místech, kde samci zuřivě soupeří o možnost spářit se s některou z přihlížejících samic. Ve 40 % případů všech páření se ale samci nakonec zkoušejí spářit se svým soupeřem. O homosexuální spojení se pokoušejí dvě třetiny samců a více než 90 % samců se stává objektem zájmu jiného samce.

Kam vede slepá ulička?

Příklady druhů s vysokým výskytem homosexuality představovaly darwinovský paradox, protože zdánlivě odporovaly zákonům evoluce. Z homosexuálního svazku nemůžou vzejít potomci, a tak se zdá, že homosexualita je slepou uličkou.

Australsko-kanadské trio získalo dostatečné údaje o zástupcích 93 ptačích druhů, u kterých bylo prokázáno homosexuální chování ve volné přírodě. Zjistili, že samčí homosexualita byla pozorována u 82 % druhů a samičí homosexualita se vyskytla u 38 % druhů. U řady ptačích druhů byla pozorována homosexualita obou pohlaví. Celkem je však homosexuální chování poměrně vzácné. U všech sledovaných druhů s homosexuálními sklony tvoří jen 5 % všech pohlavních aktivit.

Rodičovská péče nabývá u ptáků rozmanitých podob. Otec a matka přispívají ke stavbě hnízda, sezení na vejcích nebo krmení a obraně mláďat různou měrou. U některých druhů je rozložení rodičovských povinností spravedlivě rozloženo mezi obě pohlaví, u jiných leží tíha na matce a u dalších naopak přebírá většinu péče otec. Jak se ukázalo, výskyt homosexuálního chování závisí právě na tom, jak moc práce si dává rodič s potomky.

Snadné rodičovství podporuje homosexualitu

U druhů, kde je hlavním tahounem péče o potomky otec, se vyskytuje ve velké míře homosexuální chování samic. Samci se oddávají homosexuálním aktivitám jen zcela výjimečně. Například u racků západních (Larus occidentalis) je to otec, na kom leží větší tíha při shánění potravy. Přináší mláďatům na hnízdo větší porce a také přilétá s potravou častěji než samička. Homosexuální sklony tomu odpovídají. Zatímco samice byly přistiženy jak při dvoření jiným samicím tak i při pokusech se s nimi spářit, u samců homosexuální chování pozorováno nebylo.

Tam, kde leží tíha péče o potomky na matce, zase projevují silné homosexuální sklony samci. Například u jihoamerického pěvce skalňáka oranžového (Rupicola rupicola) mají samci harém samiček, který získají vítězstvím ve složitých námluvních rituálech. Jejich otcovská role však končí pářením a více se o své potomstvo nezajímají. O to více se pak věnují homosexuálním aktivitám. Samice, která má s náročnou péčí o mláďata starostí až nad hlavu, na něco takového nemá čas ani energii.

Homosexualitě rodičů nahrává i velká samostatnost mláďat, která nevyžadují intenzivní péči. Například u bernešek velkých (Branta canadensis) se mláďata líhnou hodně vyvinutá, jsou s to následovat rodiče a dokážou si sama hledat potravu. Samci i samice tohoto druhu bernešky zjevně využívají větší volnosti od rodičovských povinností i k homosexuálním aktivitám, které jsou relativně běžné jak u samic, tak i u samců.

Hobby i východisko z nouze

Co se dá z výše uvedených fakt vyvodit? Pokud nejsou zvířecí rodiče plně zaneprázdněni péčí o potomky, užívají si sexu a nevyhýbají se ani homosexuálním aktivitám. Neznamená to ovšem, že je homosexualita u ptáků evolučně výhodná. „Ptáci mohou homosexualitu provozovat jako hobby, pokud nejsou zaneprázdněni péčí o mláďata,“ komentoval studii britský evoluční biolog Allen Moore z University of Exeter v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.

V některý případech však mohou homosexuální ptačí páry získávat určitou výhodu. Například u albatrosů laysanských je v populaci akutní nedostatek samců. Mláďata proto vychovávají vedle tradičně uspořádaných párů samců a samic také homosexuální páry samic nebo osamocené samičky. Homosexuální páry jsou v odchovu mláďat výrazně úspěšnější než albatrosí „svobodné matky“ a významně tak přispívají k přežití vlastního druhu. Bez homosexuálních párů by byly nové generace albatrosů laysanských mnohem méně početné.