Přímou souvislost mezi erupcemi a výrony koronální hmoty hledají odborníci již desítky let. Ale teprve s rozvojem detailního počítačového modelování se zdá, že přicházejí věci na kloub. Odpověď tak zní, že ne každou erupci musí doprovázet výron koronální hmoty a ne každý takový výron musí mít původ v erupci.
Nestabilních procesů, jež vedou k překotné změně konfigurace lokálního magnetického pole, může být celá řada. Jejich společným jmenovatelem je podle všeho aktivace magnetického provazce, tedy zvláštní magnetické struktury se zamotaným polem. Je-li magnetický provazec vyplněn plazmatem, tvoří obvykle základ filamentu. Pokud dojde k aktivaci daného filamentu a jeho vymrštění do vysoké atmosféry, pozorujeme výron koronální hmoty. Aktivaci může, ale nemusí doprovázet klasická erupce.
TIP: Sonda SDO pořídila ohromující záběry extrémní sluneční erupce
V některých případech však filament odstartuje, ovšem do vysoké atmosféry se nedostane kvůli působení okolních magnetických polí. Také popsanou aktivaci může doprovázet erupce, výron koronální hmoty však nepozorujeme – pak mluvíme o tzv. uzavřené či omezené erupci.
