Přírodní geoglyfy: Obří smajlík se bude z oregonských lesů usmívat ještě za 50 let

Návštěvníkům Oregonu, kteří na podzim jedou po zdejší Route 18, se mezi Willaminou a Grand Ronde nabízí zajímavý pohled. Ze zdejších lesů na ně shlíží obrovský smajlík. Neobyčejná podívaná je dílem pracovníků těžařské společnosti Hampton Lumber. Ti v roce 2011 vytvořili v rámci zalesňování obraz smajlíka s pomocí sazenic modřínu a douglasky tisolisté. Zatímco většina okolních stromů s příchodem podzimu zůstává zelených, koruny modřínu nádherně zežloutnou. Oči a úsměv jsou pak dány zbarvením vysazených douglasek. Usměvavá tvář, měřící v průměru zhruba 90 metrů, by podle spoluautora projektu Davida Hamptona měla na zdejší krajinu shlížet příštích 30 až 50 let. Tedy do doby, než stromy skončí na zdejších pilách.

Kytara, podpis farmáře i věčný Lenin

Podobné přírodní instalace či geoglyfy známe i z dalších koutů světa. Například v Argentině vytvořil farmář Pedro Martin Ureta na svých pozemcích v rozlehlých pláních další zajímavé umělecké dílo – na památku své ženy, jež zemřela při porodu dítěte, vysadil v roce 1979 sedm tisíc cypřišů a eukalyptů ve tvaru kytary. Za několik desítek let mezi poli doslova vyrostla zelená kytara, dlouhá skoro kilometr. Samotný tvůrce prý své dílo nikdy na živo neviděl, jen na fotkách pořízených lidmi přelétávajícími nad jeho pozemky.

Na konci 90. let minulého století se jistý Texasan rozhodl pro dráhu chovatele dobytka. Na pozemcích, které obhospodařoval proto vykácel všechny překážející stromy a vytvořil tak zřejmě největší podpis na světě. Přestože šlo zřejmě jen o vtípek či projev zbytnělého ega, našel neobvyklý počin Jimmie Lueckeho i nečekaně praktické využití – NASA totiž několik let vyžívala jeho podpis pro analýzu rozlišení satelitních snímků.

Geoglyfy jako nástroj propagandy

Také Evropa zná své přírodní geoglyfy. Mezi ty nejznámější patřil obrazec ve „Svastikovém lese“ rozprostírající se nedaleko braniborské obce Zernikow v severovýchodním Německu. Les vznikl vysázením modřínů (pokrývajících 3 600 metrů čtverečních) v oblasti borového lesa tak, aby vypadaly ze vzduchu jako hákový kříž. Přestože okolnosti vzniku obrazce nejsou úplně známé, s největší pravděpodobností šlo o dílo místní organizace Hitlerjugend, která tak uctila památku narozenin Adolfa Hitlera. Podle jiných zdrojů šlo o dílo správce lesa, a to buď na podporu nacistického režimu, nebo z rozkazu státních úředníků. Tak či onak, dnes již je obraz svastiky minulostí – v obavě, aby se z lesa nestalo poutní místo příznivců nacismu, nechaly místní úřady část stromů odstranit.

Bohaté zkušenosti s „propagandistickými geoglyfy“ má i někdejší Sovětský svaz. O nesmrtelnosti (odkazu) komunistického předáka Vladimira Iljiče Lenina svědčí třeba dílo v borovicovém lese u ruského Tyukalinsku v Omské oblasti. 300 metrů dlouhé jméno zapsané azbukou zde vzniklo v roce 1987 u příležitosti ustanovení Lenina předsedou rady lidových komisařů. Na rozdíl od mnoha podobných geoglyfů z časů Sovětského svazu zde ale Lenin „žije“ dál.