Primordiální černé díry: Klíč k záhadě temné hmoty, nebo jen slepá ulička?
Podle části vědců by mohly temnou hmotu tvořit primordiální černé díry. Hypotéza vychází z myšlenky, že v raném vesmíru mohly lokální oblasti gravitačně kolabovat a vytvářet extrémně malé, ale hmotné objekty.
Podstatu tzv. temné hmoty, nebo lépe skryté látky, dosud neznáme. Zdá se, že zmíněné hypotetické médium působí převážně gravitačně a nenechává otisky v ostatních silových působeních. Mezi kandidáty na temnou hmotu patří malé černé díry, označované také jako primordiální. Jde o jeden z myslitelných pozůstatků po horkých a hustých epizodách na počátku existence kosmu: Někteří vědci se domnívají, že během uvedené fáze mohly určité oblasti lokálně gravitačně zkolabovat, a proměnit se tak v černé díry. Pokud by byly dostatečně malé, mohly by se hromadit a přispívat k celkové hmotě vesmíru, kterou dnes pozorujeme jako skrytou látku.
Primordiální černé díry bychom mohli detekovat například pomocí gravitačního čočkování nebo v oboru gama, neboť by měly představovat zdroj Hawkingova záření a postupně se vypařovat. Současná pozorování však danou hypotézu nepodporují.
Jeden z problémů spočívá v tom, že vysvětlení odchylek pohybů galaxií nebo jejich rotace by vyžadovalo opravdu velké množství primordiálních černých děr. Proti tomu ovšem stojí omezení plynoucí například z pozorování mikrovlnného pozadí. Hypotéza černých děr coby původců temné hmoty tedy nadále zůstává živá, ale určitě nepatří mezi preferované.
