Příběh se šťastným koncem: Floridská puma byla před 25 lety na pokraji vyhubení
Floridská puma, jeden z 32 známých poddruhů pumy americké, měla ještě nedávno namále. V roce 1995 žily ve volné přírodě už jen dvě desítky kusů, kterým vědci nedávali příliš velké šance. Florida už se pomalu loučila s významnou součástí svého ekosystému
Pumy jsou jako všichni predátoři pro ekosystém velmi důležité. Loví totiž slabé a nemocné kusy, takže přirozeným způsobem pomáhají regulovat množství zvěře a udržovat jejich populace zdravé. V případě pumy floridské (Puma concolor coryi) se zdálo, že s posledními žijícími kusy odejde i rovnováha ekosystému. Populace pum byla příliš malá a v důsledku její izolovanosti docházelo k příbuzenskému křížení. Tím značně poklesla plodnost i počet zdravých mláďat.
Z krize jen do stavu ohrožení
Kritický stav populace, který byl odhadován na 20 až 25 zvířat, vedl k radikálnímu rozhodnutí. Na Floridu byly přepraveny pumy z Texasu, které jsou floridské pumě geneticky nejbližší. Ačkoli se tím zkřížily dva poddruhy, floridskou populaci se podařilo oživit a zachránit. Počet jedinců začal stoupat a celá populace byla do značné míry ozdravena. Začalo se rodit více zdravých mláďat, z nichž vyrůstali silnější a větší jedinci.
V současnosti žije na Floridě okolo 100 až 180 kusů pum. Jde o velký pokrok, ale zdaleka není vyhráno. Aby mohla být populace považována za stabilní, musí čítat alespoň 500 kusů. Floridská puma proto stále patří mezi nejohroženější savce světa.
Ústup z rozsáhlých ploch
Puma floridská začala být poprvé ohrožována s příchodem evropských osadníků na počátku 17. století. Kácení lesů, výstavba a další lidské aktivity ji připravily o přirozené prostředí. Zatímco v minulosti pumy obývaly jihovýchodní část Spojených států včetně Arkansasu, Louisiany, Mississippi, Alabamy, Georgie, Floridy a některých oblastí v Tennessee a Jižní Karolíny, dnes žijí jen v cípu Floridy jižně od řeky Caloosahatchee. Pohybují se v lesích, močálech i na stepích a za potravu jim slouží zejména jelenci běloocasí, prasata, mývalové a pásovci.
K efektivnímu lovu pomáhají kočkovité šelmě dlouhé zadní nohy, které jí umožňují skočit až 13,7 metru do dálky a 4,5 metru do výšky. Způsobem života i vizáží připomíná spíše velké kočky, patří však podobně jako rys nebo kočka domácí k malým kočkám. Aktivní je zejména od soumraku do svítání, během dne odpočívá.
Na křižovatce rušných silnic
Při nedostatku přirozené potravy si pumy bohužel občas přilepší i teletem ze stáda místních farmářů. Z toho důvodu byly pronásledovány a loveny ve velkém ještě ve 20. století. V současnosti se hledají způsoby, jak farmářům ztráty vynahradit. Jedním z návrhů je platit jim nikoli za každé zabité tele, ale za udržování klíčových lokalit v nedotčeném stavu.
TIP: Děsí se pumy politiky? Neobvyklý výzkum si vzal na mušku chování kočkovitých šelem
Dnes je pro pumu největším nebezpečím doprava. Nové silnice rozdělují tradiční teritoria a vytvářejí bariéry pro přesun zvířat. Když se izolovaní jedinci rozhodnou tyto překážky zdolat, končí často pod koly aut. Ochrana prostředí floridské pumy je nadějí nejen pro ni samotnou, ale i pro mnoho dalších živočišných i rostlinných druhů. Zvláště samci, kteří mívají teritorium o rozloze až 500 km², totiž potřebují, aby byla chráněna rozsáhlá území a s nimi i všechno, co v nich žije a roste. Smíšená krajina s lesy, mokřinami, stepmi a pastvinami je pro zdárný návrat pumy do přírody zcela zásadní. Případné problémy v rámci populace se naštěstí zdají být řešitelné reintrodukcí texaských pum, která se v minulosti již osvědčila.
