Před 60 tisíci lety se u pobřeží Maroka valila gigantická podmořská lavina
Geologové zmapovali dávnou lavinu, která v době ledové vytvořila obrovský kaňon na mořském dně u pobřeží Maroka.
Na jihozápadě Maroka se na pobřeží Atlantiku nachází přístav a známé turistické středisko Agádír. Nedaleko od něj se na mořském dně rozkládá přibližně 1,5 kilometru hluboký stejnojmenný podmořský kaňon, který se táhne severozápadním směrem v délce okolo 450 kilometrů. Podle nové studie, publikované ve vědeckém časopisu Science Advances, bylo toto místo během nejmladší doby ledové svědkem monumentální geologické události.
Gigantická podmořská lavina
Mezinárodní vědecký tým geologů a sedimentologů zmapoval okolnosti a rozsah obří laviny, která před 60 tisíci lety do značné míry přetvořila ráz podmořského dna u pobřeží Maroka. Počátek gigantického sesuvu začal podle vědců relativně nenápadně – uvolněním zhruba 1,5 kilometru velké masy podmořské hmoty. Uvolněná hmota poté zhruba stokrát zvětšila svůj objem a trhla stěny podmořského kaňonu. Až 150 metrů velké kusy hornin, balvanů, štěrku, písku a bahna následně vytvořily přibližně 200 metrů vysokou lavinu, která se rychlostí 15 metrů za sekundu valila po dně Atlantského oceánu do vzdálenosti 1 600 km a smetla vše, co jí stálo v cestě.
Badatelé své závěry opírají o analýzu více než 300 vrtných jader z dané oblasti, která byla získána během vědeckých výprav v průběhu uplynulých více než 40 let. Společně s nimi využili i seismická data a batymetrické údaje, týkající se hloubky oceánu.
Zatímco sněhové laviny a sesuvy hornin na pevnině dokáží zvětšit svůj počáteční objem čtyřikrát až osmkrát, pro podmořské sesuvy jsou extrémní až 100násobná zvětšení typická. Podobná zjištění vědci zaznamenali u mnohem menších podmořských sesuvů i v dalších koutech světa. Podle Dr. Christopha Bottnera z Aarhuské univerzity by mohlo jít o specifické chování podmořských lavin.
„Naše zjištění zásadně zpochybňují dřívější pohledy na podobné události. Až doposud jsme si mysleli, že velké podmořské laviny vznikají výhradně v důsledku velkých svahových poruch. Nyní se ale ukázalo, že mohou začínat i jako relativně malé sesuvy, které následně přerostou v extrémně silné a rozsáhlé obří události,“ vysvětluje další z autorů studie, profesor Sebastian Krastel, vedoucí oddělení mořské geofyziky na Kielské univerzitě.
Zjištění mají podle vědců zásadní význam zejména pro posuzování rizik pro podmořskou infrastrukturu. Hlavně pokud jde o internetové kabely, přenášející téměř veškerý globální internetový provoz, jenž je klíčový pro všechny aspekty naší moderní společnosti.
