Pozor, prší ryby! Kde k tomu dochází a jak je to možné?

Přestože to na první pohled působí neuvěřitelně, pravdou zůstává, že z nebe kromě kapek deště někdy skutečně padají i zvířata: Známe případy, kdy vedle ryb „pršely“ třeba žáby, pavouci, hadi, medúzy a další mořští tvorové. O seriózní vysvětlení neobvyklého fenoménu se vědci pokoušeli už na počátku 19. století. Francouzský biolog André-Marie Ampère se konkrétně zabýval z oblohy padajícími žábami a vyslovil teorii, že na vině jsou silné větry, jež dokážou lehké živočichy zdvihnout a přenést je až na kilometrové vzdálenosti. 

TIP: Pod rekordní peřinou: 5 největších sněhových bouří historie

U podobného zdůvodnění setrvali rovněž moderní badatelé: V případě padajících ryb spatřují nejpravděpodobnější příčinu v tornádu pohybujícím se nad vodní hladinou. Vztlaková síla větrného víru zvládne z povrchu oceánů či jezer nasát i těžší předměty, a někdy se přitom dostanou do takových atmosférických výšek, že se zcela obalí ledem. Teprve když vítr zeslábne, klesnou níž a v daném místě pak spadne na zem vše, co s sebou tornádo neslo – ať už jde o ryby, nebo jen o úlomky větví. Podle meteorologů dochází ke „zvířecímu dešti“ přibližně čtyřicetkrát do roka.