Pozor na uši! Kdo jsou největší křiklouni zvířecí říše?
Někteří živočichové jsou natolik hlasití, že by dokázali člověka ohlušit, a dokonce i zabít. Agresivní a pronikavý projev jim však pomáhá hledat partnerku k páření, omráčit lovenou kořist nebo se například orientovat v prostoru...
Lvi představují jediné skutečně společensky žijící velké kočky, jež se sdružují do početných smeček. Aby mohli samci lépe kontrolovat svá teritoria a dorozumívat se s ostatními členy, vybavila je evoluce schopností vydávat zvuky o intenzitě až 114 dB, slyšitelné na víc než 8 km. Ostatně lovecký revír mohutných šelem může mít rozlohu přes 260 km². Kromě vymezování hranic vlastního vlivu či komunikace s jinými samci a samicemi slouží lvům jejich hlasitý řev i k zastrašování soků. (foto: Shutterstock)
Zásnuby cikád
cikády - 120 dB
Mezi nejhlasitější zástupce hmyzu patří cikády, jejichž samečci lákají partnerky velmi pronikavým „zpěvem“. Díky zvláštní membráně na zadečku dokážou vyluzovat zvuky o intenzitě až 120 dB, což pro lidský sluch představuje práh bolesti. Vábení se pak šíří na vzdálenost kolem 2,5 km. Každý druh má vlastní „verzi“ písně, aby nepřitahoval cizí samičky. Pokud jsou samci úspěšní a přilákají partnerku, spustí následně jakýsi zásnubní zpěv. Vyluzováním zvuků se však cikády také brání před ptáky: Skupinový hmyzí zpěv znemožňuje opeřencům zaměřit jednotlivé slibné úlovky. (foto: Shutterstock)
Hlasitý a bezmocný
kakapo soví - 130 dB
Kriticky ohrožený kakapo soví patří mezi nejvzácnější a také nejhlasitější papoušky na Zemi. Novozélandský endemit dorůstá asi 60 cm, váží zhruba 4 kg a v období páření vyluzuje skřeky o síle až 130 dB, které jsou slyšet i na vzdálenost 7 kilometrů. Ani s takto hlasitým vábením však zmínění opeřenci neprosperují – neumějí totiž létat. Stávají se tudíž snadnou kořistí lasiček a fretek, které je přivedly na pokraj vyhynutí: V roce 2020 zbývalo ve volné přírodě jen něco přes dvě stě kakapů. (foto: Profimedia)
Létající buldok
netopýr rybožravý - 140 dB
Překvapivým uchazečem o titul nejhlasitějšího létajícího savce je netopýr rybožravý, obývající tropické pásmo Střední a Jižní Ameriky. Netopýři zdokonalili schopnost vyslat a zachytit zvuk natolik, že se stal jejich hlavní orientační pomůckou – echolokace jim umožňuje bezpečně se pohybovat v naprosté tmě a lovit drobnou mrštnou kořist. Netopýr rybožravý připomíná vzhledem buldoka a je přeborníkem své skupiny: Při lovu ryb mu pomáhá zvuk o intenzitě kolem 140 dB. Pokud bychom tento signál dokázali vnímat, nepochybně by ohrozil náš sluch. (foto: Shutterstock)
Zpěv modré velryby
plejtvák obrovský - 188 dB
Plejtvák obrovský se umí s dalšími jedinci svého druhu dorozumívat na vzdálenost nejméně 800 km, což odpovídá trase Praha–Paříž. Za svůj výkon vděčí faktu, že se zvuk ve vodě šíří snáz než ve vzduchu. Podstatná je ovšem také intenzita jeho volání, jež dosahuje až 188 dB, a překonává tak i tryskový motor či explozi granátu. Rovněž v mnoha dalších ohledech je zmíněný kytovec extrémním živočichem: Největší žijící obyvatel planety například dorůstá maximální délky téměř 34 metrů a hmotnosti přes 180 tun, přičemž jeho jazyk váží téměř stejně jako slon africký. (foto: Shutterstock)
Kreveta s pistolí
alpheus bellulus - 200 dB
Téměř nejhlasitějším tvorem na Zemi je poněkud překvapivě malý zástupce skupiny garnátovitých. Kreveta Alpheus bellulus obývá tropická moře a dokáže vydávat zvuky o intenzitě až 200 dB: Dalece tak překračují lidský práh bolesti, a je tedy nejspíš štěstí, že zmínění členovci žijí hluboko pod hladinou. Jejich efektivní akustický aparát představuje zvětšené klepeto, kterým zvládnou „vystřelit“ proud vody rychlostí kolem 100 km/h. Šoková vlna vzniklé bubliny je tak intenzivní, že může zabít či omráčit živé tvory do vzdálenosti 2 metrů, ať už jde o jiné krevety, nebo o menší rybky. (foto: Shutterstock)
Cvakání bez konkurence
vorvaň obrovský - 233 dB
Vorvaň obrovský má na kontě hned několik rekordů: Jeho mozek váží bezmála 8 kg, tudíž je největší i nejtěžší v živočišné říši. Kytovec dorůstá úctyhodných 16 metrů, což z něj činí největšího ozubeného savce planety, a jeho zvukové projevy v podobě cvakání či klikání jednoduše nemají konkurenci: Vznikají poté, co velryba nasaje vzduch pravou nozdrou a následně s ním pracuje pomocí hlavových ústrojí. Výsledek ještě zesílí díky masivní mozkovně a hlasitost vyslaného signálu činí až 233 dB – takže by předčil i startující raketoplán. (foto: Shutterstock)