Posvátný gaviál indický: Kriticky ohrožený zubatec s křehkou čelistí

Gaviál indický (Gavialis gangeticus) je jediný druh krokodýla, u něhož je pohlavní dimorfismus neboli dvojtvárnost vyjádřena mimo jiné i zvláštním orgánem, jenž najdete pouze u samců – tzv. gharem umístěným na horní čelisti. Ghar slouží k formování zvuků, jimiž samci vyjadřují své teritoriální nároky a také se za jejich doprovodu ucházejí o samičky.

Slovo „ghara“ pochází z hindského slova „gharyjal“, což v překladu znamená „hrnec“. Právě podle tohoto „hrnce“ dostal krokodýl v angličtině své jméno „gharial“ a je od něj odvozená i česká forma „gaviál“. 

Čelisti stvořené k rybolovu

Gaviál je skutečně velký druh krokodýla, který dosahuje délky až šesti metrů. Od ostatních tří podčeledí krokodýlů (Alligatorinae, Crocodylinae a Tomistominae) se na první pohled odlišuje dlouhými protáhlými čelistmi, ve kterých je až 116 zubů. Naproti tomu ostatní skupiny mají 64 až 86 zubů. 

Dalším rozdílem je umístění končetin po stranách těla, což gaviálovi umožňuje pouze posouvání těla po souši, nikoliv plnohodnotnou chůzi, jako u ostatních krokodýlů. Na lebce pak naleznete kruhové očnice a apsidy – oproti obvykle oválným, které můžete pozorovat u ostatních podčeledí krokodýlů – a také čtvercovou, nikoliv obdélníkovou mozkovnu.

Přestože je gaviál jedním z největších krokodýlů na světě, překvapivě se spokojí pouze s drobnou kořistí. Důvodem jsou sice nadmíru ozubené, ale relativně křehké čelisti, které jsou ovšem perfektně uzpůsobené pro rybolov. U mláďat se sice v raném věku objevuje v potravním spektru i hmyz a členovci, ale dospělá zvířata se živí téměř výhradně rybami.

Domov u břehů řek

Kde vlastně gaviálové žijí? Dnes je už na místě hovořit prakticky jen o rozšíření původním, které zahrnovalo Indii, Nepál, Bangladéš, Pákistán, Bhútán i část Barmy, konkrétně tu severní, kde byli gaviálové až do poloviny dvacátého století poměrně hojní. Následující intenzivní lov pro kůži, silné znečištění vodních toků a ztráta původních biotopů udělali z druhu hojného druh kriticky ohrožený. 

Domovinou gaviála indického jsou velké řeky indického subkontinentu, kde dřív obýval obrovská území od horních toků řek až po jejich ústí. Celkově preferuje hlavně písečné a travnaté břehy, mladí jedinci mají v oblibě břehy skalnaté. Gaviálové jsou velmi silně vázáni na vodu a pokud vylézají na břeh, od vody se málokdy vzdalují. Velmi rádi se sluní na nízkých písečných ostrůvcích či mělčinách. 

Poslední útočiště gaviálů

Pohlavní dospělosti se samci gaviálů dožívají mezi 13. a 16. rokem života, kdy obvykle dosahují délky až čtyř metrů. Samičky ovšem reprodukčního věku dosáhnou už ve zhruba osmém roce života. V té době jsou asi tři metry dlouhé. Ve volné přírodě dochází k páření v zimních měsících, tj. od prosince do února. Následuje přibližně dvouměsíční doba březosti, v jejímž závěru samice vylézá na souš a zpravidla ne dál než deset metrů od vody vyhloubí až 40 cm hlubokou díru, do níž snese desítky vajec.

Inkubace trvá až 90 dní a po celou tuto dobu se samice zdržuje poblíž a je připravena vejce chránit. Těsně před líhnutím se mláďata začnou ozývat a „volají“ tak svou matku. Na to samice reaguje odhrabáním horní vrstvy zeminy a opatrně pomáhá svým potomkům na svět. 

Dnes je gaviál považován za nejohroženější druh krokodýla, což jednoznačně dokumentuje fakt, že ve volné přírodě se pravidelně rozmnožuje už jen na dvou lokalitách. První z nich je řeka Čambal v Indii (tady žije cca 1 265 jedinců), druhou Národní park Čitvan v Nepálu (cca 160 jedinců). Velkým problémem je však zranitelnost obou lokalit – řeku Čambal potenciálně ohrožují průmyslové zplodiny a v Čitvanu se dlouhodobě potýkají s nedostatkem ryb. 

Světový primát na jihu Čech

V zoologických zahradách se gaviálové chovají jen velmi vzácně. V rámci Evropy se jimi může pochlubit krokodýlí farma v Pierrelatte ve Francii, Krokodýlí zoo Eskilstrup v Dánsku a Zoo Berlín. V České Republice pak tyto krokodýly s dlouhou čelistí chová Zoo Praha a Krokodýlí Zoo Protivín.

Výše uvedený přehled nezachycuje jeden podstatný primát, kterým se může Česko pochlubit – historicky první odchov gaviálů v Evropě se před pěti lety povedl právě jihočeské Krokodýlí Zoo Protivín, kde se 4. května 2017 vylíhlo čtrnáct mláďat a o týden později další dvě. Jedná se o světový unikát, protože jde o vůbec první odchov gaviálů indických v zařízení sídlícím mimo země, kde krokodýli žijí ve volné přírodě. Gaviálové indičtí jsou totiž odchováváni jen v zařízeních v Indii a Nepálu a jedno mládě se v loňském roce narodilo ve světoznámé St. Augustine Alligator Farm and Zoo na Floridě.

Řeka Čambal 

Shodou okolností se zakladatel a ředitel protivínské zoo zúčastnil letos v květnu indické Expedice Tygr, kterou jsem pořádal a „na přání“ rozšířil o návštěvu rezervace Čambal. V žádném případě nelituji, že k této úpravě itineráře došlo. Řeka Čambal a konkrétně stanoviště, odkud jsme na vodu vyjížděli, není nijak výrazně vzdálené národnímu parku Ranthambhore, kde jsme byli několik dní „na stopě“ tygrům. Na Čambalu to s turisty většinou funguje tak, že si zaplatí krátké safari nebo spíš rychlý okruh za nejbližší zatáčku a do hodiny jsou zpět na souši. My měli domluvenou loď na celý den nebo dva podle toho, jak bude pozorování probíhat. 

Za první dopoledne jsme pozorovali a fotili hned několik gaviálů různého věku i velikosti a mimo jiné jsme zde zjistili přítomnost stejně starých (či spíše mladých) gaviálů, jací se nedávno vylíhli v Protivíně. Mohlo by se jednat o doklad toho, že reprodukční cyklus gaviálů v jihočeské zoo je téměř dokonale sladěn s reprodukcí volně žijících jedinců v severní Indii. Bylo by samozřejmě potřeba mnohem více podobných případů, abychom mohli tvrdit, že jde o pravidlo a nikoli o náhodu. Podle místních lidí jsme pro pozorování a fotografování gaviálů nezvolili právě tu nejvhodnější dobu. Ideální čas prý nastává na přelomu zimy a jara, přesto jsme snad s výjimkou dospělého samce s pořádným „gharem“ nafotili a jinak zdokumentovali vše, co jsme chtěli. Příjemným bonusem byla čerstvě vylíhnutá mláďata. 

TIP: Dokonalý plazí kompas: Proč se nebezpeční krokodýli vracejí zpět k lidským obydlím

Další den jsme se na řeku vypravili později odpoledne a při západu slunce jsme mohli vidět, jak gaviálí matka chrání své hnízdo a mladé ratolesti před nájezdem páru šakalů. Ubránila je celkem s přehledem a výtržníci se museli spokojit se zbytky skořápek. Šakalové po konfrontaci se zubatou tlamou nekompromisní samice vyklidili prostor a po chvíli pokračovali „o dům dál“. Stejně jako my.