Portoriko: Zadlužená země z ostrova hurikánů
Název karibského Portorika, někdejší první evropské kolonie v Novém světě, znamená doslova „bohatý přístav“. Dnes už ovšem neplatí ani jedno: Třímilionový ostrov tvoří již bezmála sto let zámořské území USA a v poslední době se marně snaží zkrotit gigantický státní dluh
Až do roku 1898, kdy se stalo americkou kolonií, používalo Portoriko španělskou vlajku. Ta současná odráží jasnou inspiraci u sousední Kuby, která tehdy žila revolučními boji za nezávislost na Španělsku a Portoričané s nimi do značné míry sympatizovali. Bílá hvězda jako symbol svobody se nachází v trojúhelníku znázorňujícím tři pilíře revoluce: rovnost, volnost a bratrství. Užívání standarty stálo zpočátku mimo zákon a k jejímu oficiálnímu přijetí svolila vláda USA teprve v roce 1952 – smí se však vztyčovat pouze spolu s americkou vlajkou.
Finanční schodek se razantně prohloubil poté, co ostrov v září 2017 zdecimovala bouře María, nejsilnější hurikán za posledních devět desetiletí. Zanechala po sobě bezmála čtyři tisíce obětí a škody ve výši 91 miliard dolarů, jejichž stopy se dosud nepodařilo zcela zahladit.
Ve většině ekonomických ukazatelů zaujímá Portoriko v porovnání s ostatními americkými státy poslední příčky: Alarmujících 46 % tamních obyvatel žije pod hranicí chudoby a nezaměstnanost dvakrát přesahuje průměr ve zbytku USA. Především kvůli násobně vyšším cenám elektřiny jsou životní náklady běžného Portoričana větší, než kdyby žil například v Seattlu či Atlantě. Za několik posledních let narostl státní dluh na rekordních 72 miliard dolarů, což odpovídá 103 % hrubého domácího produktu.
Přerušené spojení s vesmírem
Proslulý astronomický radioteleskop Arecibo nedaleko stejnojmenného města sice řádění hurikánu María přežil, ale v uplynulých měsících jej postihla série havárií a stala se mu osudnou: V srpnu praskl pomocný kotvicí kabel, spadl na disk o průměru 305 metrů a vytvořil v něm třicetimetrovou trhlinu. Poškodila se i plošina visící nad talířem a začátkem listopadu se přetrhlo jedno z hlavních lan, poutajících ji k podpůrným sloupům. Po poslední nehodě ředitel observatoře Ralph Gaume oznámil, že rozsah poškození bohužel znemožňuje opravu a radioteleskop čeká demontování.
Končí tak skutečný velikán: Anténa Arecibo fungovala 57 let, během nichž si připsala řadu důležitých objevů. Krátce po uvedení do provozu přispěla například k odhalení prvního dvojhvězdného pulzaru, tedy rychle rotující neutronové stálice. V posledních letech tvořila významnou součást projektu SETI@home, hledajícího známky mimozemských civilizací. A představovala i vděčnou kulisu pro filmaře – „zahrála si“ mimo jiné v bondovce Zlaté oko. O post největšího radioteleskopu světa ji připravil až v roce 2016 čínský FAST.
Země zaslíbená
Pro ostatní vědce vedle astronomů však nejvýchodnější pevnina souostroví Velkých Antil nadále představuje zemi zaslíbenou. Národní park El Yunque, mimochodem jediný tropický deštný prales na území Spojených států, se stal domovem 239 endemických rostlin i několika desítek extrémně vzácných živočišných druhů, včetně posledních exemplářů kriticky ohrožených papoušků amazoňanů portorických.
Velkou pozornost přitahují zejména různobarevné stromové žáby nazývané „coquí“, které se proměnily v národní symbol ostrova. A další místní unikát tvoří tři „svítící“ zátoky: Díky populacím bioluminiscenčních řas rozsivek se přihlížejícím v noci naskýtá pohled na vodu zářící miliony světélek.
Nepovedený Kolumbus
V roce 1991 vytvořil gruzínský sochař Zurab Cereteli k nadcházejícímu 500. výročí objevení Ameriky sochu Kryštofa Kolumba spolu s jeho třemi plavidly, nazvanou symbolicky Zrození Nového světa: Skulptura svými 110 metry víc než dvojnásobně překonává Sochu svobody a autor ji zamýšlel instalovat v některé z amerických metropolí. Jeho dílo, zhotovené z 2 750 bronzových a ocelových součástek, však postupně odmítly radnice New Yorku, Miami či Baltimoru s tím, že „je ohyzdné“. Teprve v roce 2016 našel gigantický Kolumbus místo nedaleko portorického Areciba a mimo jiné se stal nejvyšší sochou Severní Ameriky. Kontroverzní pověst a přezdívky jako „Robo Kolumbus“ či „Chris Kong“ k němu však údajně ročně přilákají přinejmenším 300 tisíc turistů navíc.
Stručné dějiny
Novodobé dějiny karibského ostrova se začaly psát v listopadu 1493, kdy u jeho břehů zakotvila flotila Kryštofa Kolumba. Nově objevenou pevninu, z níž se vzápětí stala historicky první španělská kolonie, nazval proslulý mořeplavec nejprve San Juan Bautista na počest sv. Jana Křtitele; teprve později došlo k přejmenování na Puerto Rico neboli „bohatý přístav“. Příchod Španělů pak znamenal mimo jiné postupné vymírání domorodých indiánů kmene Taíno.
Pod americká křídla
Portoriko zůstalo ve španělských rukou čtyři staletí, během nichž tam Evropané zanechali výraznou stopu: 98 % místní populace má hispánský původ. Prvním guvernérem se stal na počátku 16. století Kolumbův důstojník Juan Ponce de Léon, jenž zasvětil celý život hledání elixíru mládí. Na Portoriku každopádně nalezl zásoby zlata a založil hlavní město Caparra, dnes již zaniklé. Status metropole však už o dva roky později přešel na San Juan.
Po skončení španělsko-americké války v roce 1898 získaly vítězné Spojené státy Portoriko od svého rivala spolu s Kubou, Filipínami a Guamem a učinili z něj vlastní kolonii. Nové uspořádání zpočátku doprovázely nepokoje místních a zrodilo se několik hnutí za nezávislost.
Vznikne 51. stát USA?
Rok 1952 definitivně potvrdil příslušnost k USA, když Portoriko obdrželo status volně přidruženého území. Pro tamní obyvatele to znamená, že navzdory existenci vlastní samosprávy nedrží v rukou zahraniční politiku ani obranu. Nemohou volit prezidenta nebo členy Kongresu, ale zároveň se jich netýká povinnost platit federální daně. Jedná se zřejmě o hlavní důvod, proč v předchozích pěti referendech o plnohodnotném připojení Portorika k USA jako 51. státu zatím vždy hlasovali proti. Teprve v tom posledním, loňském, se vyslovili pro – i když pouze těsnou většinou.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 3,19 milionu
- očekávaná doba dožití: 81 let
- průměrný počet dětí: 1,62 na ženu
- věková struktura: 24,2 % obyvatel do 15 let, 14,6 % obyvatel starších 65 let
- městské obyvatelstvo: San Juan má 395 000 obyv.
- náboženství: 56 % katolíci, 33 % protestanti, 8 % bez vyznání, 3 % ostatní
- oficiální jazyky: angličtina a španělština
- obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 46 %
- gramotnost: 93 %
Politika
- státní zřízení: nezačleněné území USA
- volby guvernéra: každé čtyři roky
Ekonomika
- HDP na hlavu: 36 045 dolarů, odhad z roku 2019 (ČR – 43 229 dolarů)
- měna: americký dolar
Geografie
- rozloha: 9 104 km², asi jako Kypr
- charakter území: vnitrozemí převážně hornaté, pobřeží spíš nížinaté; severní část je vlhčí a zalesněná, jižní sušší
- podnebí: tropické, s průměrnou denní teplotou 27 °C
- min. noční / max. denní teploty (°C) v San Juanu: leden–březen 23/28, duben–červen 26/30, červenec–září 26/32, říjen–prosinec 14/29
- nejvyšší bod: Cerro de Punta, 1 339 m n. m.