Pomořsko: Polská kolébka svobody
Málokterá evropská země zažila v minulosti tolik příkoří jako Polsko. Jeho území si více či méně násilně nárokovali zejména Prusové a později Němci. Pozůstatky dřívějšího soupeření lze dodnes nalézt také v Pomořsku, nejsevernějším z šestnácti polských vojvodství
Pomořská vlajka se shoduje se znakem vojvodství: Oba symboly vyobrazují černého gryfa na žlutém pozadí, jediná další barva – červená – se nachází na jeho jazyce. Bájné zvíře se tradičně pojilo s národem Kašubů, místní nejvýznamnější menšinou. Jeho první zobrazení se datuje do 16. století, v podobě schematického znázornění v katedrále dnešní gdaňské městské části Oliva.
Německy znějí například jména dvou zřejmě nejslavnějších místních rodáků: filozofa Arthura Schopenhauera a nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse. Oba přišli na svět v Gdaňsku, jednom z nejvýznamnějších pobaltských přístavů, který díky své strategické poloze sehrál stěžejní roli v řadě důležitých událostí nejen minulého století.
Válečné ohnisko
Dlouholeté napětí ve vztahu ke germánskému soupeři nakonec vyvrcholilo právě na nedalekém poloostrově Westerplatte – 1. září 1939 tam vypukla druhá světová válka. Jednadvacet let po skončení globálního konfliktu odhalili představitelé polské vlády pomník obráncům místa: Žulový monument se tyčí do výšky 25 metrů nad vodami Mrtvé Visly.
Temnou stránku moderní historie si mohou návštěvníci Pomořského vojvodství připomenout rovněž v pozůstatcích koncentračního tábora Stutthof – Sztutowo, kde za války zahynulo na 65 tisíc vězňů. I samotný Gdaňsk tehdy utrpěl značné škody. Současná podoba turisticky oblíbeného města, věrně kopírující historickou tvář, pochází většinou až z druhé poloviny 20. století.
Loděnice, kde se psaly dějiny
K několika málo místům, která po válce nepotřebovala rekonstrukci, patřily místní loděnice. Pod různými správci fungují už pět století a po celou dobu zajišťovaly regionu bohatství i prosperitu. V dějinách Polska pak hrály ještě jednu, neméně důležitou roli: V roce 1980 tam propukla dělnická okupační stávka proti režimu, v jejímž čele stanul tehdejší elektrikář Lech Wałęsa. Protesty se brzy rozšířily po celé zemi a katapultovaly mladého dělníka do vedení polské opozice. Odstartovala tak jeho politická kariéra: Nejprve stál v počátcích hnutí Solidarita a nakonec v roce 1990 zaujal post prezidenta.
Svobodná nesvoboda
Moderní, svobodná tvář Polska přinesla mimo jiné konec německých vlivů, což uvítali především Kašubové – západoslovanský národ obývající území dnešního Pomořska už od raného středověku. Dnes se počet jeho příslušníků odhaduje na půl milionu, přičemž zhruba desetina z nich stále aktivně ovládá kašubštinu. Navzdory hlubokému národnímu cítění se však dosud nemohou oficiálně identifikovat: Polská vláda kašubskou národnost neuznává a po sčítání lidu v roce 2002 ji z výsledků vyškrtla.
TIP: Na polském severu: Město Gdaňsk již stovky let znovu vstává z popela
Gotická rekordmanka z Polska
V roce 1274 začal řád německých rytířů poblíž dnešního Malborku budovat obrannou tvrz, jež se posléze stala největší gotickou stavbou světa. S plochou přes 25 hektarů se zároveň pyšní titulem největší cihlové budovy na planetě. Zatímco v minulosti sloužila ke strategickým účelům řádu, který tam přesunul své sídlo z Benátek, dnes patří k hlavním turistickým lákadlům Pomořského vojvodství. Její popularitu ještě podtrhl zápis na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1997: Čtyřhodinovou prohlídku rozsáhlého areálu ročně absolvuje na 600 tisíc milovníků historických památek.
Stručné dějiny
Nejstarší písemný pramen zmiňující Gdaňsk pochází z roku 997, nicméně doložené osídlení oblasti se datuje ještě hlouběji do historie. Již v 6. století se na Balt a do povodí Visly stěhovaly slovanské kmeny a ve druhé polovině 10. století, za vlády knížete Měška I., se někdejší kmenový svaz Pomořsko poprvé připojil k Polsku. Důležité datum představuje 19. březen 1238: Tehdy se v listině přisuzované papeži Řehořovi XI. objevuje první písemná zmínka o Kašubech, dnešní hlavní národnostní menšině uvedené lokality.
Mezi Polskem a Pruskem
Počínaje letopočtem 1308 se výrazněji projevoval germánský vliv: Pomořsko se tehdy ocitlo pod správou řádu německých rytířů a pod jejich křídly setrvalo téměř 160 let. Následně krátce získalo status jednoho z polských vojvodství, ale již po třech stoletích – při tzv. prvním dělení Polska roku 1772 – se znovu dostalo pod pruskou svrchovanost v rámci provincie Západní Prusko. V německých rukou pak zůstalo až do počátku minulého století. Přechod Pomořska k obnovenému polskému státu po skončení první světové války nesli Němci velmi nelibě, neboť tak přišli o strategické území gdaňského obchodního koridoru.
Po odchodu Němců
„Historická křivda“, jak Němci svou prohru údajně vnímali, vyústila v záminku k rozpoutání konfliktu, z nějž se nakonec vyvinula druhá světová válka. Hitlerovské Německo zabralo značnou část Pobaltí včetně Pomořska, v roce 1945 pak region osvobodila Rudá armáda, načež došlo k masivnímu vyhánění německy hovořících obyvatel. Jako oficiální administrativní součást Polska bylo novodobé Pomořsko ustaveno v roce 1999, coby stejnojmenné vojvodství.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 2 328 220; očekávaná doba dožití: 77,9 roku; prům. počet dětí: 1,4 na ženu; věková struktura: 18 % obyv. do 19 let, 17 % obyv. nad 65 let; městské obyv.: Gdaňsk má 460 tisíc obyv.; náboženství: 93 % římskokatolické, 4 % bez vyznání, 3 % ostatní; oficiální jazyk: polština; obyv. pod hranicí chudoby: 7 %; gramotnost: 99 %.
Politika
Státní zřízení: polské vojvodství; vojvoda: Dariusz Drelich; polské komunální volby: jednou za čtyři roky.
Ekonomika
HDP na hlavu: 24 752 dolarů, odhad z roku 2018 (ČR – 39 740 dolarů); měna: zlotý, s kurzem 1 : 6 Kč.
Geografie
Rozloha: 18 293 km², asi jako Kuvajt; charakter území: značně vodnatá oblast tvoří součást tzv. Východoevropské roviny, převažují proto nížiny; podnebí: mírné klima s teplými léty, zimy jsou díky blízkosti Baltu mírnější než ve zbytku země; min. noční / max. denní teploty (°C) v Gdaňsku: leden–březen −4/4, duben–červen 1/18, červenec–září 8/21, říjen–prosinec −4/11; nejvyšší bod: Wieżyca, 328 m n. m.