Polární záři nad Českem přinesla nejsilnější sluneční bouře za posledních 20 let

Působivou víkendovou podívanou v podobě polární záře přinesla nejsilnější sluneční bouře za posledních 20 let.

13.05.2024



Zemi během víkendu zasáhla geomagnetická bouře nejvyššího stupně, a i v místech, kde není podobná podívaná úplně obvyklá, bylo díky tomu možné spatřit efektní polární záři.

Polární záře byla k vidění například ve Francii, Španělsku, Itálii, Rakousku, jižním Švýcarsku, v Anglii nebo třeba v Indii. Ve Spojených státech lidé hlásili pozorování polární záře ve Virginii, Coloradu, Kentucky, Severní Karolíně, Novém Mexiku, Mississippi, na Floridě a v Texasu. Auroru australis, jak bývá polární zře označována na jižní polokouli, bylo možné spatřit v Chile, Argentině nebo na Novém Zélandu.

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru šlo o bouři nejvyšší kategorie G5, přičemž šlo o první bouři této kategorie v rámci aktuálního 11letého slunečního cyklu. Naposled vědci zaznamenali bouři této kategorie v říjnu 2003.

Kumulovaná superbouře

Geomagnetické bouře kategorie G5 mohou být nebezpečné – dokážou například indukovat ohromné proudy ve vedeních vysokého napětí, znemožňovat rádiovou komunikaci nebo ničit družice na oběžné dráze. Naštěstí se ale jedná o vzácné případy.

V souvislosti s víkendovou bouří odborníci žádné větší škody zatím nezaznamenali. NOAA v sobotu informovala o nepravidelnostech v elektrické síti, zhoršení vysokofrekvenční komunikace a výpadcích GPS signálu. Problémy se signálem hlásí také někteří uživatelé sítě Starlink. V roce 2003 přinesla obdobně silná bouře problémy elektrické distribuční sítě ve Švédsku a v Jižní Africe.

Nedávná sluneční bouře paradoxně není výsledkem jedné velké sluneční erupce, nýbrž kumulace nejméně šesti erupcí orientovaných k Zemi. „Ani jedna ze slunečních erupcí posledních dní nebyla nijak oslnivá svou rychlostí ani velikostí. Byla to ale tak dlouhá a nepřerušená série erupcí, že se všechny promíchaly a vytvořily první superbouři za více než 20 let,“ vysvětluje profesor vesmírné fyziky na univerzitě v Readingu Mathew Owens.


Další články v sekci