Podmořský robot Hercules prozkoumal hlubokomořské sloupcovité čediče

Bazalt čili čedič je nejhojnější vyvřelou horninou na zemském povrchu. Tvoří prakticky celé dno oceánu a také nemalou část povrchu pevniny. Většinou se vyskytuje jako fádní černá či šedá hornina, ale dovede také překvapit. Pro čedič je typická sloupcovitá odlučnost, při které vznikají nápadné, často šestiúhelníkové bloky, které mohou budit dojem záměrně stavby, i když jsou čistě přírodního původu.

Čedičové sloupy se vyskytují na řadě míst světa a často jde o chráněné a hojně navštěvované geologické útvary. Slavný je třeba Obrův chodník (Giant's Causeway) v Severním Irsku nebo třeba Panská skála na území Kamenického Šenova v Českém středohoří. Jak ukazuje nedávné pozorování v hlubinách oceánu, tyto estetické útvary se nevyskytují jen na souši.

Hercules s novým vybavením

V podmořském kaňonu severně od havajského ostrova Molokaʻi nedávno operoval dálkově ovládaný podmořský robot Hercules. Šlo o průzkum mořského dna v rámci expedice výzkumného plavidla EV Nautilus, které provozuje Ocean Exploration Trust objevitele Titaniku a Bismarku Roberta Ballarda. V tomto případě jde o kratší dvoutýdenní expedici, jejímž hlavním cílem bylo otestovat nový širokoúhlý kamerový systém pro průzkum mořského dna.

Jak uvádí deník Miami Herald, robot Hercules pořídil v hloubce asi 1 700 metrů excelentní záběry sloupcovitých čedičů. Zřejmě jde o nejlepší záběry těchto útvarů v hloubi oceánu. Kromě čedičových sloupů jsou na záběrech i ukázky podmořského života, včetně populární hlubokomořské „ryby s lampičkou“ – ďasa mořského (Lophius piscatorius).

TIP: Nález ztracených senzorů odhalil největší známou podmořskou lavinu

Hercules v rámci expedice testuje i systém umělé inteligence Rapid Automatic Image Categorization, pro rychlou anotaci videosekvencí v reálném čase. Po úchvatných sloupcovitých čedičích se Hercules vypraví testovat nová zařízení k hydrotermálním podmořským kuřákům, porostům korálů i k vrakům lodí ze 2. světové války.