Podivná válečná trofej: Proč svedly Bologna s Modenou válku o vědro?
Mezi italskými městy se v roce 1325 rozhořel válečný spor, jehož casus belli se řadí k nejbizarnějším v historii. Představitele Bologni tehdy údajně pobouřila krádež vědra, které se měli dopustit modenští vojáci
Ve středověku se v severní a střední části dnešní Itálie utvořily dvě znepřátelené frakce šlechtických rodů a měst – ghibellini podporující císaře a guelfové, kteří stáli za papežem. Součástí vleklého zápasu o politický vliv mezi Svatou říší římskou a Svatým stolcem, jenž se odehrával především ve 12. až 14. století, se stal konflikt v roce 1325 mezi Bolognou a Modenou. Zatímco první z jmenovaných měst podporovalo tehdejšího papeže Jana XXII. (1244–1334), druhé patřilo k příznivcům jeho odpůrce, vévody Ludvíka IV. Bavora (1282/7–1347).
Osudová krádež
Legenda praví, že se v roce 1325 z neznámého důvodu vědro ze studny v centru Bologni ocitlo v sousední Modeně. S odcizením dřevěného kbelíku skupinou modenských vojáků, kteří jej vystavili na odiv v jejich městě, se Bologna nehodlala smířit a dožadovala se jeho navrácení. Jenže čím více naléhala, tím více se představitelé Modeny odmítali vědra vzdát. Na první pohled nepříliš hodnotný předmět se měl proměnit v jakýsi symbol hrdosti a neoblomnosti Modeny.
Rozhořčeným Bolognanům podle bájného příběhu měla dojít trpělivost a krádež, kterou vnímali jako zostuzení cti, se rozhodli rivalům oplatit vojenským útokem. Z městských bran Bologni téhož roku vyrazilo 32 tisíc vojáků (pod vedením samotného papeže Jana XXII.), s nimiž se v bitvě u Zappolina 15. listopadu utkalo pouhých sedm tisíc modenských protivníků. Spletitý spor krátkodobě vyřešila jediná bitva trvající pouhé dvě hodiny, jejíž výsledek byl překvapivý. Přes zjevnou početní převahu Bolognanů totiž zvítězili Modeňané, kteří měli lépe organizovanou armádu. Pod vedením Passerina Bonacolsiho, agenta vévody Ludvíka IV. Bavora, zahnali vojska guelfů až k bolognským hradbám.
Kořist ve věži
Zde však historka o dřevěném vědru nekončí. Poválečná dohra, kterou mnozí považují za pravděpodobnější variantu příběhu než samotnou krádež, spočívala v triumfálním odvezení kbelíku z Bologni do Modeny. Okrouhlá nádoba na vodu se měla stát kořistí potvrzující vítězství ghibellinských podporovatelů. Této verzi nahrávají četné zprávy, které vylučují odcizení vědra před bojem, jelikož válku mělo zahájit dobytí bolognského hradu Monteveglio modenskými vojsky.
Náčiní na nalévání vody, kvůli němuž se prolévala krev, nezůstalo zapomenuto. Vypráví o něm posměšná epická báseň La secchia rapita (Uloupené vědro) z roku 1622 od italského spisovatele Alessandra Tassoniho. Kopii historicky jistě nejslavnějšího vědra si navíc mohou zájemci v Modeně stále prohlédnout. Stačí vyšplhat na věž zdejší katedrály Nanebevzetí Panny Marie.
