Peruánský zázrak vzkříšení: Guan bělokřídlý vstal jako fénix z popela

Guan bělokřídlý (Penelope albipennis) dnes žije pouze v peruánské provincii Lambayeque. Podle Fernanda Angula Pratolonga, vůdčí osobnosti ochrany tohoto druhu a koordinátora výzkumu a monitoringu guanů bělokřídlých, byli tito ptáci zjištěni jen na 22 lokalitách. „Odhadujeme, že dnes žije ve volné přírodě asi 135, maximálně 200 jedinců. Zdaleka ne všichni se však rozmnožují,“ podotýká Fernando. Zatím bylo prozkoumáno asi 80 % území, kde by se druh mohl teoreticky vyskytovat. Obsazují zalesněná údolí kolem dočasných nebo trvalých vodních toků, tzv. quebradas. Naděje vědců se upírají na sever regionu Tumbes u peruánsko-ekvádorských hranic, kde by bylo možné objevit další jedince. Většina obsazených quebradas se však nachází v jižní oblasti rozšíření, především v rezervacích Laquipampa a Chaparrí.

Chaparrí – centrum života

Zřejmě největší koncentrace guanů bělokřídlých je v soukromé rezervaci Chaparrí (34 412 ha). Na jejím založení v roce 1998 měl největší podíl znalec a fotograf peruánské přírody Heinz Plenge, který o ochranu zdejšího území usiloval právě kvůli guanům. Kromě nich ovšem v rezervaci žije dalších 219 druhů ptáků, z nichž je 43 endemických a 7 ohrožených vyhubením! Rezervace poskytuje útočiště i vzácnému medvědu brýlovému. Jde o území zbytků suchého tropického lesa.

Rezervace Chaparrí je cílem nejen zahraničních pozorovatelů ptáků, ale i místních obyvatel a školních výprav. Prakticky každý den sem přijíždí rodiny nebo školní skupiny, které se prostřednictvím vyškolených průvodců seznamují se zdejší přírodou. Osvětový a vzdělávací program pro obyvatele okolních vesnic a měst je jednou z hlavních součástí ochranářských opatření. I dnes totiž domorodí obyvatelé loví guany jako zdroj potravy. Je proto nezbytné vysvětlit jim význam těchto ptáků pro místní ekonomiku. Jen tak mohou guanové přežít.

Hlavními obhájci rezervace i guana bělokřídlého jsou Mučikové z obce Santa Catalina de Chongoyape. V Santa Catalině je nyní asi sedm průvodců, kteří pracují v rezervaci Chaparrí a představují návštěvníkům kouzlo oblasti Tumbes. Příjmy z ubytování a poplatku za pobyt v rezervaci jsou příjmem komunity a přispívají k tomu, že obyvatelé mají na ochraně území společný zájem.

Setkání s legendou

Spatřit tajemného guana, o kterém by se s trochou nadsázky dalo říct, že se znovuzrodil z popela jako bájný pták Fénix, je naším velkým přáním. Naším průvodcem je Daniel Abraham Vallejos, mladý začínající průvodce. Nejdříve slyšíme zvláštní štěkavé zvuky z korun stromů a pak nás Daniel upozorňuje na pohyb mezi listy. Fantazie! Jsou to oni. Přibližujeme se velmi pomalu snad na dvacet metrů a pozorujeme skupinku asi deseti ptáků.

Let guanů odpovídá jejich velikosti a rozhodně nepůsobí lehce. Začíná v nejvyšších větvích stromů, z nichž pták doplachtí na vedlejší nebo vzdálenější strom. Pohyb ve větvích stromu se zdá neohrabaný, ale je to jen zdání, protože guanové tráví v korunách většinu života. Raritou jsou jejich brzké ranní svatební lety. Při plachtivém letu rychle máchnou křídly, která díky zvláštnímu zúžení na některých letkách vytváří drnčivý zvuk. Tyto svatební lety jsou pozorovány vzácně i kvůli tomu, že samci tuto podívanou předvádí ještě za tmy před východem slunce.

Denní světlo se rychle ztrácí. Guani přeletují ze stromu na strom a po očku nás sledují. Hledají si vhodné místo na přečkání noci. Asi po hodině všichni mizí v husté zeleni. Máme pocit, jako bychom potkali živého dinosaura nebo archeopteryxe!

Návrat zatím úspěšný

Guani patří mezi velmi starou skupinu ptáků, která obývala Střední Ameriku a jih Severní Ameriky již na počátku třetihor. Nejblíže příbuzní jsou hokům a čačalakám, s nimiž tvoří čeleď hokovitých (Cracidae). Jejich vzdálenými příbuznými jsou australští taboni nebo bažanti a pávi, na což upozorňuje i španělský název guanů – „pava“. Dnes žije ve Střední a Jižní Americe 24 druhů guanů, nejvíce z nich v severozápadní části Jižní Ameriky. Nejohroženější z nich je právě guan bělokřídlý, jehož populace stále trpí lovem pro maso a úbytkem přirozeného prostředí.

TIP: Brazilský mokřad Pantanal - Unikát neprávem zakrytý stínem Amazonie

Po znovuobjevení tohoto vzácného druhu byla v roce 1980 založena chovná stanice, kde se guani začali rozmnožovat. Zpět do přírody byli první ptáci vypouštěni od roku 2001 a začali i úspěšně hnízdit! Návrat guanů do peruánské přírody se tak stal skutečností a velkým úspěchem programu, který koordinuje peruánská agentura ochrany přírodních zdrojů – INRENA. Bez podpory zahraničních organizací a jednotlivců by tento rozsáhlý projekt ovšem nebyl možný.

Dnes se guani bělokřídlí vyskytují pouze ve dvou zmíněných rezervacích na západním úpatí And, na severu Peru v provincii Lambayeque. Snad se podaří objevit i další místa výskytu těchto ptáků a zajistit jejich přežití i do dalších desetiletí.