Pavouci proti netopýrům: Nečekaná kořist osminohých lovců
Na světě existuje pouze jedno místo, kde netopýři nemusí mít strach z pavouků – Antarktida. Pavoukovci jinak číhají na svoji noční kořist úplně všude…
Studie křižáka s latinským názvem Argiope savignyi a sklípkana načervenalého (Poecilotheria rufilata), kteří loví malé netopýry, vedla vědce k myšlence, že netopýři končí jako potrava pavouků častěji, než se dříve biologové domnívali. Analyzovali proto vědecké zprávy, snímky a videozáznamy pokrývající období sta let a objevili 52 případů, kdy si pavouk pochutnal na netopýrovi.
Přibližně 90 % těchto osminohých lovců žije přitom v teplejších částech světa okolo rovníku. Asi 40 % obývá neotropy – celou Jižní Ameriku a tropické oblasti Severní Ameriky – zatímco téměř jedna třetina se vyskytuje v Asii a více než jedna šestina v Austrálii a na Nové Guinei.
Pasti osminohých lovců
Pavouci, kteří si stavějí sítě, mají přitom na svědomí celých 88 % případů ulovených netopýrů. Například v Panamě a Kostarice si staví sítě poblíž budov obydlených netopýřími koloniemi, pavučinové pasti najdeme však i v parcích a lesích poblíž Hongkongu.
V některých případech netopýři zapletení do pavučin umírají vyčerpáním, hladem, dehydratací případně hypertermií. Vědci ale zaznamenali i řadu případů, kdy pavouci na svou kořist aktivně útočili a usmrcovali ji. Tyto důkazy naznačují, že predátorské útoky pavouků na létající obratlovce jsou mnohem rozšířenější, než se dříve předpokládalo.
TIP: Nepoznaní géniové nočního letu: Fakta a mýty o netopýrech
Další výzkum má být zaměřen na obrovské pavučiny, kterými jsou někdy uzavřeny vchody do jeskyní obývaných tropickými druhy netopýrů. Vědce zajímá, zda pavouci stavějí tyto sítě ve vchodu do jeskyně úmyslně a nakolik jsou jejich pasti účinné.
