Pastevci a dobytek mikrosvěta: Mravenci a jejich chráněnci
Soužití mravenců a mšic je oboustranně výhodnou záležitostí. Mšice jsou chráněny vůči svým přirozeným nepřátelům a mravenci si na oplátku významně zpestří jídelníček
Do života mravenčího společenstva neodmyslitelně patří i jiní zástupci bezobratlých, kteří s mravenci žijí buď v přátelském, nebo nepřátelském vztahu. Především mravenci rodu Formica tuto symbiózu hojně využívají a tak můžete v jejich hnízdech najít celou řadu dalších bezobratlých. Jsou to například i jiné druhy mravenců jako Formicoxenus nitidulus, drabčíkovití brouci rodu Thiasophila nebo Stenus, brouci rodu Monotoma a další.
Zaostřeno na cukry
Potrava mravenců je velmi bohatá a skládá se s bílkovin a cukrů. Každý mravenčí druh má poměr mezi potřebnými bílkovinami a cukry různý. Nejdůležitější složkou potravy jsou přitom bílkoviny, které jsou nutné pro vývoj larev mravenců, ale i pro výživu královen. U lesních mravenců rodu Formica však více než 50 % potravy tvoří tzv. medovice, tedy cukrové výkaly nejčastěji ze zadečků mšic a červců. Složení medovice se liší podle druhu mšice, ale nejčastěji obsahuje fruktózu, glukózu, sacharózu, trehalózu a vyšší oligosacharidy. Zbytek mravenčí potravy tvoří hmyz (30–45 %), rostlinné šťávy (5 %) a semena (0,5–1 %).
Za den vyloučí jedna mšice asi 0,5 mg medovice, v teplém počasí to může být až 8 mg. Množství sebrané medovice se liší u jednotlivých druhů mravenců. Nejvíce je vyprodukováno v letním období, takže maximum sběru připadá na konec léta.
Ochrana za potravu
Mravenci využívají mšice a červce ke svému prospěchu a bez nadsázky můžeme hovořit o jakémsi pastevectví. Soužití mravenců se mšicemi a červci se odborně nazývá trofobióza. Jde o oboustranně výhodné soužití, které přináší jedněm bezpečí a druhým potravu. Trofobióza je známa u celé řady mravenců. U nás se s ní setkáte především u mravenců rodu Formica, Lasius a Myrmica.
TIP: Mšice a jejich spolupracovníci aneb Výkonná genetická laboratoř
Téměř každá kolonie mšic má své mravenčí ochránce. Mravenci své mšice chrání velmi urputně, a jakmile se do jejich blízkosti dostane například larva berušky, ihned se ji snaží odehnat. Při fotografování mšic jsem sám na vlastní kůži zažil obětavost mravenců. Když jsem hledal vhodnou větvičku pro fotografování, kde na mšice dobře uvidím, dotknul jsem se stativem jiné části mladého javoru a mravenci okamžitě využili příležitosti a vyrazili směrem k nekryté části mého těla. Obrana mravenců je velmi efektivní a tak jim na oplátku mšice a červci poskytují sladké šťávy ze zadečku. Mravenci jemně poklepávají tykadly na vystrčené zadečky mšic, které ochotně vypustí kapičku medovice. Pozorovat toto chování není vůbec náročné a stačí se jen pozorně dívat.
