Parker Solar Probe poprvé proletěla skrz výron koronální hmoty

Americká Parkerova sluneční sonda (Parker Solar Probe) operuje od roku 2018 v těsné blízkosti Slunce. Přiblížila se k naší hvězdě na doposud nejkratší vzdálenost ze všech lidmi vyrobených zařízení. Díky její misi dramaticky narůstají naše znalosti o Slunci, což potvrzuje i její loňský vůbec první průlet výronem koronální hmoty.

Výron koronální hmoty (CME, Coronal mass ejection), je vlastně explozivní vyvržení velkého množství plazmatu  ze sluneční korony, které těsně souvisí se slunečními erupcemi. Jak uvádí studie, nedávno zveřejněná v odborném časopise Astrophysical Journal, Parker Solar Probe proletěla materiálem probíhajícího výronu koronální hmoty ve vzdálenosti asi 9,2 milionů kilometrů od „slunečního povrchu“. 

Průlet bouřlivým plazmatem

Parkerova sonda nejprve detekovala výron koronální hmoty, přiblížila se k němu a prolétla skrz proud plazmatu na druhou stranu. Pozorováním tohoto jevu se sonda zabývala téměř dva dny, čímž nabídla odborníkům fantastickou příležitost prostudovat výron koronální hmoty z bezprostřední blízkosti.

„V tomto případě jsme díky Parkerově sondě pozorovali výron koronální hmoty doposud nejblíže ke Slunci,“ nadšeně líčí Nour Raouafi z americké Laboratoře aplikované fyziky Johnse Hopkinse v Laurelu. „Zároveň šlo o nejsilnější událost tohoto druhu, které jsme byli svědky v blízkosti Slunce.“

Badatelé zjistili, že tento výron koronální hmoty patřil k extrémním. Parkerova sonda pomocí zařízení SWEAP (Solar Wind Electrons, Alphas and Protons) změřila, že tato exploze urychlila částice až na rychlost kolem 1 350 kilometrů za sekundu. Raouafi se domnívá, že kdyby tento výron koronální hmoty zasáhl Zemi, následky by byly podobné jako při nechvalně známé Carringtonově události z roku 1859, kdy docházelo k rozsáhlým poruchám na telegrafní síti a polární záře byla viditelná i na Kubě a na Havaji.

TIP: Vědci potvrzují: Parkerova sonda pronikla do koróny a „dotkla“ se Slunce

Navzdory síle erupce z ní Parker Solar Probe vyvázla bez viditelných šrámů. Její tepelný štít fungoval dokonale. Jediný dopad výronu koronální hmoty na sondu, který vědci zaznamenali, bylo její nepatrné vychýlení, které ale dokázala okamžitě vyrovnat.