Pangea Ultima: Příští superkontinent by mohl znamenat konec pro většinu savců
Za 250 milionů let se pozemské kontinenty nejspíš opět spojí do nového superkontinentu. Podle vědců půjde o nehostinný svět, kde zřejmě nebude místo pro většinu dnešních savců
Posledních zhruba 300 milionů let na Zemi mimořádně prosperují savci. Tento úspěšný taxon přežil výrazné klimatické změny i masová vymírání a dnes obývá většinu pevninských koutů světa. Přestože je pro nás svět bez savců téměř nepředstavitelný, nová studie vědců z Bristolské univerzity naznačuje, že v budoucnu čekají tuto skupinu velmi těžké časy.
Prokletí superkontinentu
Přibližně před 310 miliony let tvořil prakticky veškerou tehdejší souš jediný superkontinent, kterému dnes říkáme Pangea. Dnešní svět naopak tvoří relativně izolované kontinenty. Jejich pohyb ale stále pokračuje a odborníci předpovídají, že za dalších přibližně 250 milionů let se opět natlačí k sobě. Naše planeta prochází tímto „superkontinentálním“ cyklem už miliardy let.
Vznikem superkontinentu se podmínky pro život na mnoha místech podstatně změní k horšímu. Kvůli sražení kontinentů zmizí jejich pobřežní oblasti, které bývají velmi bohatými ekosystémy. Změní se mořské proudy i vzdušné proudění. Vnitřní části superkontinentu dramaticky vyschnou, protože se budou nacházet příliš daleko od oceánu.
Britský odborník na modelování klimatu Alexander Farnsworth z Bristolské univerzity a jeho spolupracovníci jako první vytvořili ucelený klimatický model velmi vzdálené budoucnosti Země. Pro účely klimatické simulace vědci pracují se scénářem budoucího superkontinentu Pangea Ultima. Závěry jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.
Konec éry savců?
Badatelé dospěli k závěru, že svět budoucího superkontinentu bude nesnesitelný a z dnešního pohledu až životu nepřátelský. Změny v prostředí a klimatu, k nimž během vzniku superkontinentu dojde, včetně podstatného nárůstu množství oxidu uhličitého v atmosféře, by podle nejhorších scénářů mohly vést k průměrným teplotám v letních měsících okolo 46,5 °C. V takovém případě by zůstalo dlouhodobě obyvatelných savci asi jen osm procent povrchu nového superkontinentu.
S novými podmínkami by si mohli poradit hlavně noční savci a vysoce specializované stěhovavé druhy. Přestože podle vědců nelze zcela pominout proces adaptace, zkušenosti z minulých dob nám bohužel ukazují, že schopnosti termoregulace savců se v dřívějších dobách nijak dramaticky neměnily a nové podmínky tak pro ně mohou představovat fatální výzvu.
