První paleoastronauti: S lodí VSS Unity letěly do vesmíru fosilie dvou homininů
Dvojici dávných lidských předků se podařilo dosáhnout velmi nepravděpodobného úspěchu – stali se prvními „astronauty“ svého druhu.
V pátek 8. září 2023 vyrazila kosmická loď společnosti Virgin Galactic VSS Unity na svůj další komerční suborbitální let. Nesl označení Galactic 03 a trval necelou hodinu. Letu se zúčastnili tři zaměstnanci Virgin Galactic a tři vesmírní turisté. Jak se ale ukázalo, „lidí“ v širším smyslu slova bylo na palubě vlastně víc.
Jedním z trojice turistů byl jihoafrický podnikatel Timothy Nash, který se podílel na výzkumu evoluce lidské linie v jižní Africe. Nash dostal od svého známého, významného paleoantropologa a popularizátora vědy Lee Bergera z jihoafrické Witwatersrandské univerzity, poněkud neobvyklou cestovní výbavu – fosilní pozůstatky dvou homininů, našich dávných příbuzných z lidské linie.
Kosti na suborbitálním letu
Nash s sebou vyvezl do kosmického prostoru fosilie 2 miliony let starého australopitéka Australopithecus sediba a člověka Homo naledi, který žil před 250 tisíci lety. Zmíněné fosilie byly během suborbitálního letu uloženy v malém boxu z uhlíkových vláken. Jak je u těchto letů obvyklé, kosmickou loď VSS Unity nejprve dopravil do výšky kolem 14 kilometrů nosný letoun, v tomto případě VMS Eve. Pak se Unity oddělila a pro suborbitální let použila raketový motor. Posádka během suborbitálního letu dosáhla výšky 88,6 kilometru.
A proč vlastně vyrazily fosilie lidské linie do vesmíru? „Cesta těchto fosilií představuje ocenění přínosu všech našich předků během milionů let evoluce,“ uvádí paleoantropolog Berger. „Bez vynálezu ohně, nástrojů a bez jejich schopnosti přežít v nehostinném světě, bychom tu dnes nebyli, nemluvě o našich letech do vesmíru.“
Fosilie Homo naledi a Australopithecus sediba byly podle vědců vybrány nejen pro jejich symbolický význam, ale také proto, že patří mezi nejzdokumentovanější fosilie homininů vůbec.
TIP: Ve stopách člověka: Nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu
Pozůstatky Australopithecus sediba byly objeveny v jeskyni Malapa v jihoafrické kolébce lidstva a datují se do doby asi před 1,98 miliony let. Tento druh představuje podle paleontologů zřejmý krok od „opičích“ rysů starších příbuzných a směrem k rysům, které později definovaly rod Homo. Příslušníci druhu Homo naledi žili také v jižní Africe, byť mnohem později než zástupci druhu Australopithecus sediba. Podle studie z roku 2017 obývali jihoafrické pláně před zhruba 300 000 lety.
