Oteplování podzemí měst může destabilizovat základy budov
Zvyšující se teploty se netýkají jen oceánů a venkovního vzduchu. Teplota podle vědců roste i v půdě pod velkými městy. Měření ukazují, že stoupající teploty mohou vést k pohybům půdy, což představuje hrozbu pro zástavbu
Budovy moderních měst jsou jako skály z betonu a oceli. Mimo jiné se to projevuje tím, že mohou účinně vést teplo do a z městského podloží. Podzemí měst jsou dnes provrtané nesčetnými tunely a šachtami všech možných velikostí, což také vede ke značnému ohřívání podzemních oblastí. Postupující globální oteplování tento problém samozřejmě ještě zhoršuje.
Alessandro Rotta Loria z americké Severozápadní univerzity a jeho kolegové prostudovali podzemí amerického Chicaga. V průběhu tří let vědci sbírali data ze 150 bezdrátových teplotních senzorů a zpracovali je pomocí počítačového modelování. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Communications Engineering.
Oteplování pod Chicagem
Ukázalo se, že v podzemí hustě zastavěné čtvrti s mrakodrapy Chicago Loop jsou teploty v podzemí asi o 10 °C vyšší, než v podzemí nedalekého městského parku. Ještě výraznější to bylo v případě vzduchu v podzemních prostorách. Pod hustou zástavbou byl vzduch až o 25 °C teplejší.
„Lidmi vytvořené podzemní prostory, jako sklepy, podzemní garáže nebo tunely, nepřetržitě vyzařují teplo,“ uvádí geomechanik a stavební inženýr Rotta Loria. „Ve městech jako takových obecně panují vyšší teploty než v jejich okolí. Běžně používané konstrukční materiály ve městech pohlcují teplo a pak ho opět vyzařují do okolí. To víme už desítky let. Teď zkoumáme teplotu v podzemí.“
Výsledky měření teplot pod Chicagem. (zdroj: Northwestern University, Alessandro Rotta Loria, CC BY-SA 4.0)
V závislosti na svém složení, reaguje městské podloží na různé teploty různě – může se posouvat různým tempem a deformovat tak samotné základy a budovy, které na nich spočívají. Studie vědců ze Severozápadní univerzity například ukázala, že podzemní klimatické změny mohou způsobit „nabobtnání“ půdy v některých oblastech až o 12 mm, zatímco jinde může pod tíhou těžkých budov klesnout až o 8 mm. „Chicagský jíl se může při zahřátí smršťovat, stejně jako mnoho dalších jemnozrnných druhů půdy. Nemusíte tak žít v Benátkách, abyste zažili jaké to je, když se město potápí – i když příčiny jsou úplně jiné,“ uvádí geomechanik a stavební inženýr Alessandro Rotta Loria.
TIP: New York se propadá pod vahou svých mrakodrapů
Podle Lorii nejspíš nehrozí, že by se podzemní klimatické procesy projevily okamžitě. Považuje je ale za „doutnající nebezpečí“, které vystavuje budovy trvalému a dlouhodobě jen těžko zvládnutelnému tlaku. Platí to podle něj zejména pro starší budovy postavené z kamene a cihel, nacházející se v evropských městech. Ani relativně moderní budovy ale podle něj nejsou v bezpečí.
