Otázka z Hvězdných válek: Existují ve vesmíru obyvatelné exoměsíce?
Podle některých vědců bychom své pátrání po možném obyvatelném světě neměli zaměřovat jen na exoplanety. Teoreticky obyvatelné by mohly být i extrasolární měsíce
V naší Sluneční soustavě známe jediné místo, kde můžeme bez větších problémů žít – planetu Zemi. Takové světy by mohly být i v jiných planetárních systémech. Je ale otázkou, zda to musí být nutně planety. Hvězdné války mají v této věci jasno. V jejich příbězích vystupuje hned několik obyvatelných měsíců, počínaje lesním měsícem Endor, až po Jedhu, měsíc pokrytý chladnou pouští.
Tam kde jsou planety, existují nepochybně i měsíce. Exoplanet již známe celou řadu, ale exoměsíce jsou stále na samotné hranici rozlišovacích schopností dnešních přístrojů. Žádný exoměsíc jsme tak doposud sice nepozorovali, podle řady teoretických studií ale mohou být obyvatelné.
Obyvatelné měsíce
Problém je samozřejmě v tom, že s obyvatelnými měsíci nemáme žádnou konkrétní zkušenost, takže si je ani příliš nedovedeme představit. Podle některých planetárních vědců je například zřejmě nemožné, aby si velké planety mohly udržet měsíce o velikosti Země, když se budou nacházet ve vnitřní části příslušné soustavy, kde bude i obyvatelná zóna.
Podle Phila Suttona z britské University of Lincoln by mohl být zajímavý scénář, v němž si velká planeta svojí gravitací přitáhne malou planetu, která pak bude fungovat jako její měsíc. Otázkou samozřejmě je, jak velký by vlastně měl být takový exoměsíc, aby mohl být obyvatelný.
TIP: První vážný kandidát na exoměsíc je možná jádrem plynného obra
První konkrétní, byť zatím velmi nesmělé, krůčky v tomto směru ale již probíhají. Phil Sutton se zaměřil na oblast v okolí exoplanety J1407b. Tento plynný obr ze souhvězdí Kentaura obíhá Slunci podobnou hvězdu vzdálenou 434 světelných let od Země. Exoplaneta má systém prstenců podobný jako náš Saturn, jen je zhruba 200× větší. Dřívější (a bohužel zatím nepotvrzená) pozorování naznačovala, že by se v jedné z prstencových mezer tohoto Super Saturnu mohl nacházet exoměsíc s hmotností 80 % Země. Ten by svou velikostí a polohou teoreticky mohl splňovat podmínky pro existenci života. Zatím jde ale jen o zbožné přání a pověstné hledání jehly v kupce sena.
