Ostrov věčného slunce: Úspěšné půlstoletí nezávislé Malty

Stát Malta tvoří stejnojmenný ostrov, ležící zhruba 80 kilometrů jižně od Sicílie, a patří k němu rovněž obydlené ostrovy Gozo a Comino. Vzhledem k tomu, že země je obklopena Středozemním mořem, panuje zde velmi příjemné klima s mírnými zimami a horkými léty. To by ještě nebylo nic mimořádného, ale maltské počasí má takovou zásobu slunečního svitu, že v roce 2012 časopis International Living označil Maltu jako místo s nejlepším počasím na světě. 

Slunce láká Brity

Je opravdu těžké představit si Maltu bez slunce. Zamračeno je zde tak málo, že každý den má v průměru více než pět hodin slunečného počasí. To platí i pro zimu, kdy během dne šplhají teploty k jinde letním 20 °C. Za celý rok svítí slunce na maltskou půdu zhruba 3 000 hodin, což je nejvyšší příděl v Evropě.

Zobrazit na mapě Googlu

Počasí ovšem není jedinou předností. Mezi poznávací znaky tohoto státu patří stabilní vláda, ekonomika a současně i bezpečnost. Malťané jsou také známí tím, že mají nesmírně vysokou volební účast, dokonce jednu z nejvyšších na světě. I když zde volby nejsou povinné, dostavuje se k nim pravidelně více než 90 % voličů! Přidejte fakt, že většina Malťanů mluví anglicky a pochopíte, proč si toto místo pro poslední etapu svého života volí britští senioři. 

Když bylo na Maltě roku 2005 sčítání lidu, statistici zjistili, že na ostrovech žije zhruba 12 000 cizinců. Sčítání roku 2011 zaznamenalo 65% nárůst. Tehdy zde trvale bydlelo asi 20 300 cizinců, z toho 6 650 držitelů britského pasu. Po nich byli nejpočetnějšími ne-Malťany Somálci (1 000 lidí), Italové (950), Bulhaři (850) a Němci. 

Migrantům vstup zakázán?

Už dříve byla Malta, rozložená mezi severní Afrikou a Evropou, cílem ilegální imigrace. Po nárůstu africké migrační vlny větší příliv Maltu paradoxně minul. Afričané se zde prý střetávají s otevřeným nepřátelstvím a nikdo neví, zda právě to je důvod, proč sem prakticky žádní nepřijíždějí. Pro představu – během prvních 11 měsíců roku 2015 přistálo u břehů Itálie 140 000 migrantů. Bližší Maltu jich za stejnou dobu zvolilo 20!

Milovníci konspiračních teorií tvrdí, že italská vláda Malťanům pomáhá odklánět migrační vlnu ke svým vlastním břehům výměnou za maltskou půdu, případně za podílnická práva ke zkoumaným ložiskům ropy a zemního plynu. Ať už je to jakkoli, faktem je, že na Maltě dnes žije jen asi 2 000 imigrantů, kteří se sem navíc dostali až v rámci „přerozdělení“ ze současné uprchlické vlny. S ohledem na geografické umístění Malty je to překvapivě málo. 

I bez většího počtu nových obyvatel je ovšem Malta nejhustěji obydlenou oblastí Evropy, kde na čtvereční kilometr připadá asi 1 350 obyvatel, což je přesně desetkrát víc než v ČR. Není divu, že je proto často označována jako městský stát. 

Světlé ropné zítřky? 

Určitě stojí za zmínku, že přes svůj postoj k migrantům je Malta ekonomicky na migraci závislá. V současnosti totiž cizinci tvoří 12 % pracovní síly. Nacházejí uplatnění ve finančních službách, farmaceutické výrobě a v průmyslu on-line her. Stát dokonce nabízí maltský pas každému, kdo v zemi investuje více než milion eur. Faktem tedy je, že Malta přistěhovalce neodmítá, ale vybírá si bohaté, schopné a vzdělané lidi ze Západu. 

Prosperita je v zemi vidět na každém kroku. Nezaměstnanost je třetí nejnižší v rámci EU, ekonomický růst v průběhu minulého roku dosahoval 3,5 % a rozpočtový schodek nepřekračuje 2 % HDP. Přestože tedy Malta vyrábí jen 20 % vlastních potravinových potřeb, má omezené zásoby pitné vody a musí kupovat veškerou elektřinu, ekonomicky se jí velmi daří. Zahraniční obchod společně s výrobou elektroniky a textilu hrají prim. Daří se tady i turistickému ruchu a filmovému průmyslu. K tomu Malta zkoumá ve spolupráci s Tunisem a Libyí možnost těžby ropy a zemního plynu ve svých hraničních šelfových vodách.