Ochránci zvířat protestují proti tradici holubích závodů

Závody poštovních holubů mají v Anglii dlouhou tradici. Jeho počátky sahají do 19. století, kdy holubí závody představovaly dostupnou zábavu chudých dělníků. Princip závodů je poměrně jednoduchý. Speciálně vycvičené ptáky dopraví pořadatelé na vybrané místo a společně je vypustí. Vítězí pták, který se v nejkratším čase vrátí domů.

Dnešní holubí šampioni se od těch poštovních z 19. století v mnohém liší. Procházejí speciálním výcvikem a dostává se jim špičkové péče. Jde o ptačí plnokrevníky, nebo chcete-li ptačí formule 1 - nejlepší jedinci dokáží během závodu letět rychlostí až 140 km/h a překonávají i tisícikilometrové vzdálenosti. 

Holubí formule 1

V chovu závodních holubů se dnes točí obrovské peníze. V roce 2020 se například belgický závodní holub New Kim prodal za rekordních 1,6 milionu eur (v přepočtu zhruba 44 milionů korun) a nejlepší holubi dokáží při závodech vydělat svým chovatelům obrovské peníze.

Holubí závody jsou ale trnem v oku ochráncům zvířat. Ptáci jsou podle ochranářů během nich vystaveni extrémní zátěži a mnoho holubů let na velkou vzdálenost nepřežije, ať už z důvodu vyčerpání nebo po útoku dravců. Za nejnebezpečnější považují ochránci zvířat závody přes Lamanšský průliv, který označují za „hřbitov holubů“.

Na protest proti pořádání závodů vydražili zástupci skupiny pro etické zacházení se zvířaty PETA, na tradiční charitativní aukci konané v anglickém Blackpoolu, trojici holubů, které do aukce věnoval britský panovník Karel III. Holubí trio, za které PETA zaplatila 1 500 liber (zhruba 40 tisíc korun), poté ochránci zvířat přemístili do ptačího útulku.

Britskému panovníkovi také ochránci zvířat adresovali výzvu, aby odmítl „archaickou a často smrtelnou zábavu“, kterou podle nich závody holubů představují. Podobným výzvám přitom čelila i Karlova matka královna Alžběta II., která byla patronkou několika holubářských spolků.