Když 5. března 1979 proletěla ve vzdálenosti 20 600 km od Jupiterova měsíce Io sonda Voyager 1, podařilo se jí vyfotit zvláštní krajinu mnoha barev bez přítomnosti větších impaktních kráterů svědčící o relativně mladém povrchu. Detailní snímky ukazovaly mladé útvary zvláštních tvarů, hluboké deprese, hory vyšší než Mount Everest a tělesa připomínající lávové proudy známé ze Země.
TIP: Co pohání vulkanickou aktivitu Jupiterova měsíce Io?
Krátce po průletu (8. března 1979) si navigační inženýrka Linda A. Morabito všimla tmavého oblaku vycházejícího z povrchu na jednom ze snímků. Analýza dalších snímků ukázala devět takových mračen rozptýlených po celé ploše měsíce, které prokázaly, že Io je vulkanicky aktivním tělesem. Io se tak stal prvním vesmírným tělesem mimo Zemi, na kterém byl aktivní vulkanismus potvrzen.
Snímek rotujícího povrchu Io; velký červený kruh je kolem sopky Pele
