Obětovaná opice představovala diplomatický dar Mayů vládcům Teotihuacánu
Mayská říše udržovala čilé diplomatické styky s vládci Teotihuacánu. Naznačuje to nález 1700 let starého „opičího daru“, který teotihuacánským posloužil jako obětina
Čína je již dlouho známá svou „pandí diplomacií“, která zahrnuje poskytnutí velevzácných medvědů jako daru zemím, které Čína považuje za spřízněné. Jak se ale ukazuje, nejde o úplně originální nápad. Ve slavném Teotihuacánu, který leží na předměstí dnešní metropole Mexico City, archeologové nedávno objevili pozůstatky opice, která se před 1 700 lety stala podobným diplomatickým darem. O objevu referuje vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Archeoložka Nawa Sugiyama z Kalifornské univerzity v Riverside a její spolupracovníci se domnívají, že opici darovali vládcům Teotihuacánu před 1 700 lety vyslanci Mayů. Teotihuacánští později nebohé zvíře obětovali. Jde o samici chápana, kteří tehdy žili na území Mayů, tedy v džunglích jihozápadního Mexika a Guatemaly, a v Teotihuacánu byli považováni za exotické tvory.
Dar Teotihuacánu
Teotihuacán a Mayové koexistovali vedle sebe. V Teotihuacánu podle všeho vládl agresivní militaristický režim podepřený stálou armádou a značnou vojenskou silou, přinejmenším na středoamerické poměry. V roce 378 našeho letopočtu si vojensky podmanili území Mayů. Mayská civilizace ale přežila a ve výsledku existovala mnohem déle než Teotihuacán.
Ostatky samice chápana, kterou před 1 700 lety dopravili Mayové do Teotihuacánu. (foto: UC Riverside, Nawa Sugiyama, CC0)
Nalezená samice chápana byla podle vědců darována a obětována před uvedeným datem – radiokarbonové datování ukázalo, že opice žila mezi léty 250 a 300 našeho letopočtu. Podle badatelů šlo nejspíš o strategický dar, který měl utužit vztahy mezi dvěma významnými mocnostmi tehdejší Střední Ameriky. Obětování exotických zvířat bylo běžnou praxí, o čemž svědčí současně nalezené pozůstatky obětovaného orla skalního a několika chřestýšů.
TIP: V Teotihuacánu našli pozůstatky dravců, kteří požírali lidské oběti
Chemické analýzy zubů nalezené samice chápana odhalily, že její stravu tvořilo hlavně pralesní ovoce, v posledních dvou letech života ale dostávala k jídlu především kukuřici a chilli. V zajetí zřejmě nebyla úplně šťastná, o čemž svědčí zuby vylámané okusováním klece, ve které ji podle všeho drželi.
