Nový rekord: Dalekohled Jamese Webba objevil nejchladnější led ve vesmíru
Nedávno zprovozněný vesmírný dalekohled se blýskl novým rekordním zápisem. V temném molekulárním mračnu vystopoval led o teplotě –263 °C
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější nástroj k pozorování vesmíru ve viditelné oblasti, jaký jsme kdy měli k dispozici, se nevěnuje jenom hlubokému vesmíru, vzdáleným galaxiím nebo lákavým exoplanetám. Nedávno zabořil svůj zrak hluboko do nitra hustého molekulárního mračna Chameleon I, které se nachází ve stejnojmenném souhvězdí na jižní obloze.
Mračno Chameleon I je docela blízko, nachází se ve vzdálenosti asi 500 světelných let od Sluneční soustavy. Jde o jednu z nejbližších hvězdných porodnic, kde se před našima očima rodí nové hvězdy. Je to velmi temné molekulární mračno, o jakých si lidé v minulosti mysleli, že to jsou „díry na obloze.“ Obsahuje tolik plynu a prachu, že skrz něj nepronikne záře hvězd a galaxií, které se skrývají za tímto mračnem.
Průzkum temného mračna
Vědce pochopitelně velmi zajímá z jakého materiálu se rodí nové hvězdy a jak to může souviset s případným vznikem života na jejich exoplanetách. Webbův dalekohled je pro tyto účely vybavený velmi mocným nástrojem pro pozorování v komplikovaných prostředích, kamerou NIRCam, která operuje na vlnových délkách blízce infračerveného záření.
NIRCam má schopnost proniknout i do velmi hustých chuchvalců uvnitř mračna. Astronomka Melissa McClureová z nizozemské Leidenské observatoře a její spolupracovníci využili záření dvou hvězd v pozadí mračna Chameleon I, které nesou označení NIR38 a J110621. Jejich záře pomohla osvětlit část mračna v infračervené oblasti.
TIP: Vesmírný dalekohled Jamese Webba ulovil svou první exoplanetu
Výsledky pozorování, které zveřejnil časopis Nature Astronomy, odhalily v srdci mračna Chameleon I extrémně chladný mezihvězdný led, nejchladnější, jaký jsme doposud ve vesmíru pozorovali. Jeho teplota je –263 °C, tedy zhruba 10 stupňů Celsia nad absolutní nulou. Led obsahoval pozoruhodnou a pro astrobiologii slibnou směs látek s vodou, oxidem uhličitým i uhelnatým, metanem, amoniakem, karbonylsulfidem, a také s organickou látkou metanolem.
